Nových projektů České televize se ujali Holland, Hřebejk, Bebjak a další
0 Redakce 28.3.2019Návrat Marie Terezie, filmové portréty Emanuela Moravce a Jiřiny Štěpničkové, příběh udavače z padesátých let nebo zločiny z Velké Prahy. Nové projekty České televize se často ze současnosti obracejí k formativním obdobím našich dějin. Česká televize na nich spolupracuje s předními českými režiséry, ale i s na Oscara nominovaným Robertem Dornhelmem či Agniezkou Holland, která v koprodukci s Českou televizí natáčí svůj nový film Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli.
„Česká televize každý rok prochází stovky nových námětů, jen loni do výroby schválila 458 nových pořadů. Snažíme se o to, abychom v oblasti původní tvorby přicházeli s kvalitními, neotřelými látkami, inovativními tvůrčími technologickými postupy. A tento přístup reflektují také diváci. Česká televize se loni stala nejvyhledávanějším tuzemským vysílatelem, a to jak v tradičním lineárním vysílání, tak na internetu, a navíc, což je ještě důležitější, dosáhla nejvyšších hodnot divácké spokojenosti za posledních pět let. Meziročně se zvýšila i pozitivní odezva diváků u hodnocení originality pořadů nebo jejich schopnosti publikum zaujmout. Takový vývoj vnímám jako cenný signál toho, že diváci úsilí České televize rozvíjet původní tvorbu o nové formy a témata vnímají a oceňují. Věřím, že připravované projekty na tento trend navážou,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Nejen do Kroměříže a do Valtic se brzy vrátí filmaři, aby pokračovali v příběhu panovnice Marie Terezie. Ta v nových dvou dílech minisérie, jejíž režie se opět ujme Robert Dornhelm, neprohrává pouze válku o habsburské dědictví, ale i o osud svého manželství s Františkem Štěpánem, kterého stejně jako v první řadě ztvární Vojtěch Kotek. „Život Marie Terezie je opravdovou studnicí příběhů, které v sobě nesou témata důležitá i pro současného diváka, ať už je to postavení ženy ve společnosti a v politice, volba mezi zájmy kariéry a rodiny nebo konflikt morálky a vysokých cílů s reálnou politikou v rozbouřené Evropě. Právě proto jsme se společně s koprodukčními partnery rozhodli připravit pokračování minisérie, která uspěla i u diváků v dalších evropských zemích“ říká ředitel vývoje pořadů České televize Jan Maxa.
Mezi další filmové portréty osobností symbolických pro složitý vývoj českých dějin patří snímek Emanuel Moravec – Anatomie zrady, v němž do hlavní role obsadil režisér Biser A. Arichtev Mariána Labudu ml., a Past, životopisný film o uznávané divadelní herečce Jiřině Štěpničkové, jejím pokusu emigrovat na Západ a následném procesu, který ji stál deset let života ve vězení. Jiřinu Štěpničkovou ve filmu Viktora Polesného ztvární Zuzana Stivínová.
Do minulosti, konkrétně do dvacátých let, se vrací i desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy režiséra Jaroslava Brabce s Jiřím Langajerem, Jaroslavem Pleslem a Denisem Šafaříkem (na foto) v hlavních rolích. Seriál se odehrává v regionu, který vznikl sloučením centrální Prahy a okolních sídel, obcí a vesnic, v němž se tak začíná objevovat nejen nový typ kriminality, ale i rivality mezi vyšetřovateli. Ve stejném období, ale v jiné lokaci, se odehrávají i Četníci ze Znojma, seriál, který navazuje na úspěšný projekt České televize Četníci z Luhačovic.
Další projekty České televize reflektují současnou společnost. Po Rašínovi se k soudobé látce vrací režisér Jiří Svoboda. Snímek Vysoká hra inspirovaný románem Václava Lásky odvypráví příběh policisty protikorupčního útvaru, pro kterého je idea právního státu prioritou. Hlavní role se zhostí Richard Krajčo. „Kromě reflexe kriminálního a policejního prostředí bych filmem rád přiblížil divákovi psychosociální změny, které představuje neomezená možnost vhledu do našeho soukromí prostřednictvím stále dokonalejších elektronických prostředků,“ říká Jiří Svoboda. Ze skutečných událostí vychází také třináctidílný seriál Místo zločinu Ostrava, který představí dvojici zdánlivě velmi odlišných kriminalistů. Ostravské případy z nedávné doby budou vyšetřovat Pavla Beretová a Stanislav Majer.
Seriál Hlava medúzy zavede diváky do prostředí Jihomoravského kraje. „Vybrali jsme si podobu medúzy jako symbol našich kriminálních příběhů. Co jeden jedovatý had v její hlavě, to jeden příběh, jeden zločin, jedno zlo,“ prozrazuje režisér Filip Renč.
Nová dokumentární tvorba České televize bude, mimo jiné, reflektovat třicáté výročí sametové revoluce. Jednou z tváří událostí z listopadu 1989 je i herec Jan Potměšil, jehož stejnojmenný portrét chystají dokumentaristé Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer. Revoluci z pohledu tehdejších i dnešních studentů představí snímek Sametová FAMU. Některé záběry z tehdejších událostí se díky archivům objeví historicky vůbec poprvé. S archivními záběry pracuje také dokument Rekonstrukce okupace 1968, který započal nálezem nezveřejněných 35mm filmových materiálů natočených v srpnu roku 1968. Česká televize poté vyzvala veřejnost ke spolupráci identifikací protagonistů, míst a situací. Třetím dokumentem pracujícím s dosud nezveřejněným obrazovým materiálem je Nejkrvavější proces, jenž přibližuje vykonstruovaný politický proces z listopadu 1952, jehož nejznámější postavou je politik Rudolf Slánský.
Česká televize připravuje také dva koprodukční snímky mířící do kin. Na Oskara třikrát nominovaná režisérka Agnieszka Holland začne brzy natáčet film Šarlatán strhující životní příběh muže, který svými nevysvětlitelnými schopnostmi pomohl statisícům pacientů. Léčitel Mikolášek bez ohledu na dobu a režim, bez lékařského vzdělání a bez předsudků, léčil bylinkami nemocné ze všech společenských vrstev, i když sám bojoval se svými vnitřními démony.
„Jde o příběh člověka výjimečného, ale zároveň velmi nejednoznačného. Ví, že zachraňuje životy, umí pomoct lidem, ale zároveň si uvědomuje, že potřebuje pomoct i sám sobě. A ten svár v něm je další dramatickou linkou příběhu,“ říká představitel hlavní role Ivan Trojan.
Držitelka Českého lva Olga Sommerová zase v autorském dokumentu představí legendu českého divadla, Jiřího Suchého. „Mojí ctižádostí je vytvořit film o životní cestě muže, který kromě toho, že svoje nadání zasvětil divadelní a písňové tvorbě, žil také svůj osobní a občanský život, který pod nánosem jeho mohutného díla jen občas prosvítá,“ říká režisérka Olga Sommerová.