Prohraný boj. Členky Pussy Riot stojí proti Putinově diktatuře
0 Redakce 1.8.2012Již několik měsíců znepokojuje pokrokový kulturní svět stíhání a následující soudní proces se členkami ruské aktivistické skupiny Pussy Riot. Jejich únorová „punková modlitba“ v moskevském chrámu byla politickým happeningem. Vyvolala velké pobouření pravoslavných věřících a ruské politické reprezentace, proti níž byla jednoznačně namířena. Aktérky posléze nepříliš překvapivě vystavila hrozbě až sedmiletého vězení.
Členky Pussy Riot uspořádaly v pravoslavném chrámu Krista spasitele před jedním z oltářů improvizovaný koncert s výzvou „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Písnička, kterou zpívaly, se jmenuje Holy Shit. Happening měl varovat moskevskou veřejnost před stále větším pronikáním církve do nejvyšších sfér ruské politiky.
Podpora z celého světa
Na jejich obranu se zejména v posledních týdnech postavila řada osobností i obyčejných lidí na celém světě. Protestovalo se i u nás. V květnu se uskutečnil koncert v pražském Lucerna Music Baru. Několik stovek posluchačů zhlédlo produkci hudebníků, kteří totalitní příkoří zažili v minulých letech na vlastní kůži. Vystoupili Filip Topol, Vlasta Třešňák, The Plastic People of the Universe či Už jsme doma.
V Moskvě při svých koncertech požadovaly propuštění trojice dívek skupiny Red Hot Chili Peppers a Franz Ferdinand, a například český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg napsal v Praze na „Zeď pro Pussy Riot“ vzkaz: „Velice vás obdivuji. Držte se. Rusko získá svou důstojnost a svobodu. Všichni na vás myslíme.“
V rozhovoru pro britský deník Guardian řekla jedna z dalších členek Pussy Riot, vystupující pod pseudonymem Veverka, že současný ruský prezident Putin má z kapely strach. „Putin má ze skupiny těch mladých a pozitivně nastavených dívek strach. Dovedete si to představit? Největší diktátor Putin má ve skutečnosti strach z lidí, respektive z Pussy Riot.“
Krátce před zatčením členky kapely hudebnímu magazínu NME řekly: „Věděly jsme, jaká je politická situace v Rusku. Teď to zažíváme na vlastní kůži. Politika Putina a jeho lidí je založena na minimu kritického myšlení a maximu zloby, síly a snahy trestat lidi, kteří se mu znelíbí.“
K propuštění členek skupiny také vyzvala organizace Amnesty International. Ve svém prohlášení tvrdí, že jsou vězenkyněmi svědomí.
Ženou je do Prahy
V pondělí začal v Moskvě proces, který by měl rozhodnout o tom, jaký trest jim bude vyměřen. Dívkám reálně hrozí až sedm let vězení, čehož si jsou dobře vědomy a důkladně se na líčení připravily. Obžaloba je vehnala do jakési dřevěné klece, která je deklasuje na roveň zvířat. Ruská „demokracie“ to tak ale má, a tak není divu, že už v pondělí udělaly Naděžda Tolokonnikovová (22 let), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (29) podle právníků zásadní chybu. Odmítly přiznat vinu, ale připustily etickou chybu a věřícím se omluvily. Právní experti očekávají, že toto přiznání povede přes protesty z celého světa k odsouzení.
Svědci z řad zaměstnanců chrámu, kteří se nyní střídají před soudem s výpověďmi, aktivistkám nijak nepomohou. Ti „drsnější“ dokonce přirovnávají happening ke zběsilému řádění a divokému tanci. Ljubov Sokologorská pak prohlásila: „Z té podívané jsem pocítila a stále cítím trpkost a bolest.“ Jakýsi Vasilij Cygaňuk dodal, že za rok práce v chrámu nic podobného nezažil.
Pravoslavný aktivista Leonid Simonovič-Nikšič navrhl trojici dívek vyhostit na Západ. „Ať si tam, v Bruselu či Praze, naříkají nad nedostatkem duchovní svobody a pějí své songy v katolických a protestantských chrámech,“ řekl médiím.
Utahování šroubů
Nikdo není schopen říct, jak dlouho se proces povleče. Je o něj ale obrovský zájem médií, zvláště poté, kdy soudkyně prohlásila, že nebude vysílán na internetu, ač to před týdnem přislíbila. O místa v menším sále, kam se líčení po pondělním zahájení ve větší soudní síni přesunulo, vypukla v úterý téměř rvačka a mnoho novinářů se nedostalo dovnitř.
Pozoruhodné nesporně je, že proces byl zahájen v sále, v němž byl v minulosti odsouzen jiný Putinův kritik, bývalý šéf Jukosu Michail Chodorkovskij. I tento soud interpretují odpůrci režimu jako známku „utahování šroubů“ po květnovém návratu Putina do funkce.
O demokratičnosti procesu si nejspíš můžeme nechat jenom zdát. Soudkyně Marina Syrovová například arogantně nevyslyšela opakovanou žádost obhajoby, aby se případu dobrovolně vzdala. Podle advokáta Marka Fejgina prý zamítá až sedmdesát procent dotazů kladených svědkům trojicí obhájců. Agentura ITAR-TASS napsala, že proces s Pussy Riot se nese ve znamení neustálého vzájemného napadání se mezi advokáty souzených, žalujících a dalších účastníků líčení.
Dodejme ještě, že skupina Pussy Riot vznikla poté, kdy se odštěpila od podobně orientované aktivistické skupiny Vojna. Ta proslula svými odvážnými politickými happeningy, z nichž nejslavnější byl ten v únoru 2008 ve Státním biologickém muzeu v Moskvě, kde se účastnící svlékli a souložili. Podle Tolokonnikové, která byla v té době těhotná, chtěli ukázat, že se ruský národ „nechá vojebávat, a ještě se mu to líbí“. Happening skončil dříve, než na místo dorazila policie.