Michael Jackson: Odkaz popové ikony
0 Redakce 26.6.2009Michael Jackson zemřel včera, 25. června, ve věku 50 let. Byl nalezen v bezvědomí ve svém domě v Los Angeles a následně převezen do nemocnice. Utrpěl srdeční zástavu.
Během převozu již prý nedýchal a pokusy o jeho oživení v nemocnici byly neúspěšné. Popová ikona v L.A. nacvičovala připravovaná vystoupení pro svůj comeback This Is It!, který měl začít 13. července a pokračovat až do roku 2010. Hudební svět a miliony fanoušků mu teď vzdávají pocty. „Jsem naprosto zničený z této tragické a nečekané zprávy. Pro to, že jsme přišli o Michaela tak náhle a v tak mladém věku, zkrátka nemám slov. …Dodnes se hudba, kterou jsme vytvořili na Off The Wall, Thriller a Bad, hraje v každém koutu světa a důvodem je, že měl všechno, talent, šarm, profesionalitu a obětavost. Byl to skvělý bavič a jeho přínos a odkaz bude ve světě patrný navždy. Ztratil jsem dnes svého mladšího bratra a část mé duše odešla s ním,“ řekl pro Billboard k odchodu popové hvězdy Quincy Jones. Smrt Michaela Jacksona však také finančně poznamená promotérskou firmu AEG Live, která organizovala jeho sérii padesáti chystaných vystoupení v londýnské O2 aréně. Již se prodaly lístky v ceně 85 milionů dolarů a více než 30 milionů padlo na produkci představení. Druhého největšího světového promotéra to může dostat do velkých problémů. 13. července měl Michael Jackson vystoupit před publikem poprvé po dvanácti letech.
Není to tak dlouho, co slavil pětadvacítku jeho Thriller, nejprodávanější album všech dob. V srpnu minulého roku pak oslavil padesátiny Michael Jackson. Po dlouhém období stagnace a problémů se soudy a majetkem letos v březnu ohlásil návrat v podobě padesáti londýnských koncertů. Musel to být velký stres i pro takovou hvězdu. Talent v něm vřel od nejútlejšího věku, během sedmdesátých a osmdesátých let explodoval a tlaková vlna stačila na to, aby smetla ještě kus devadesátek. Není pochyb o tom, že svět přišel příliš brzy o jednu z největších osobností popkultury 20. století. Připomeňme si jeho pestrý hudební život.
Na začátku stála Jacksonova rodina, kterou vedl otec Joe ve vojenském duchu a idylce nejspíš nepřispěla ani matka Katherine, oddaná svědkyně Jehovova. Michael se narodil 29. srpna 1958 jako sedmé z devíti dětí. Jednoho večera prý Joe přistihl své tři syny, jak bez dovolení hrají na kytaru. I když je nejdřív pokáral, neušlo mu, že v nich dřímá talent, který by jednou mohl celou rodinu dobře živit. Začal na tom intenzivně pracovat.
Tři nejstarší syny brzy doplnil Marlon a tehdy pětiletý Michael a zárodek Jackson 5 byl na světě. Michael brzy vystřídal na postu hlavního vokalisty bratra Jermaina. Za mikrofonem exceloval od samého začátku, jeho hlas má feeling, který mu byl dán od soulového boha. Po několika amatérských soutěžích a lokálních hitech si Jackson 5 získali vlivné fanoušky jako Gladys Knight nebo Dianu Ross a pohovor v legendárním vydavatelství Motown na sebe nenechal dlouho čekat. Hlava detrotiského hudebního klanu Berry Gordy kapelu podepsal, viděl v nich skvělou příležitost, jak si omotat kolem prstu nejmladší generaci. Michael byl k sežrání a tak si brzy omotal mnohem širší publikum.
V roce 1969 začala albem Diana Ross Presents the Jackson 5 jejich dlouhá a úspěšná diskografie s hity jako I Want You Back nebo ABC. Michaelův potenciál využil Motown i na čtyřech sólových deskách a celkovou masáž podpořil i kreslený seriál o kapele. V polovině sedmdesátých let ale uzrály neshody mezi Jackson 5 a labelem, který je nenechal vydávat vlastní materiál. Výsledkem byl odchod a soudní spor, po kterém si museli změnit název na The Jacksons. Nové vydavatelství Epic jim dalo hudební svobodu a díky tomu jsme se mohlui dočkat dvou nejlepších alb v historii pětice. Prvním bylo Destiny (1978) s brilantním hitem Blame It On the Boogie, skvělé bylo i následující album Triumph (1980) s notoricky známou hymnou Can You Feel It.
Mezitím ale Michael začal koketovat se sólovou dráhou. Při natáčení filmu The Wiz hrál jednu z hlavních rolí po boku Diany Ross, hlavně se tu ale poprvé seznámil s Quincy Jonesem. Bylo to osudové setkání, které předznamenalo konec Michaelovy domovské skupiny. Natočili spolu jeho první skutečně dospělou sólovou desku Off the Wall (1979) a byl to přímý zásah. Na desce se snoubilo to nejlepší z diska, funku a soulu. Skladatelsky se na ní kromě Micheala podíleli Stevie Wonder, Paul McCartney nebo Rod Temperton, to vše samozřejmě pod Quincyho producentskou taktovkou. Nikdo včetně samotných tvůrců nečekal, že se jim podaří tuhle dokonalou kombinaci trumfnout na následující desce.
O Thrilleru (1982) se toho napsalo hodně. Ano, je to nejprodávanější album všech dob. Ano, deska se udržela 37 týdnů na prvním místě americké hitparády. Ano, sedm z devíti skladeb vyšlo jako singl a všechny se dostaly do Top 10. Jak to? Trio Jackson, Jones a Temperton prostě dotáhlo koncept předešlé desky k dokonalosti. Co píseň, to unikát namířený na jinou cílovou skupinu. Je libo něco pro rockery? V tom případě zvolte Beat It s kytarovým riffem od Eddieho Van Halena. Pro romantičtější povahy je tu duet s Paulem McCartneym The Girl Is Mine. A vedle toho taneční pecka Billy Jean. Michael byl na vrcholu sil pěvecky i pohybově (jeho moonwalk na oslavě k 25. výročí vydavatelství Motown doslova šokoval) a úspěchu vydatně pomohla i tehdy začínající MTv, která diváky masírovala revolučním klipem k titulní písni. Thriller, to je dokonale promyšlená a přesně mířená střela, která se díky mimořádné píli a talentu všech zúčatněných musela zapsat do dějin. Od té doby se Jackson mohl stavět vedle jmen jako Elvis nebo Beatles.
Možná chtěl být větší než oni, a tak v roce 85 skupuje autorská práva na hudbu „brouků“. Stojí ho to přátelství s Paulem McCartneyem. Na Bad (1987) se duo Jackson-Jones nesnažilo kopírovat předchozí šablonu. Klobouk dolů, že se jim podařilo napsat album, které není parodií a důstojně se liší. Zákonitě ale muselo zůstat ve stínu předchozího počinu. Je agresivnější, ale až příliš načichlé sterilním osmdesátkovým zvukem. Zestárlo rychleji než Thriller.
Album Dangerous následovalo až po čtyřech letech a je vlastně poslední deskou, se kterou Michael Jackson zabodoval. Quincy Jones šel od válu, o moderní produkci se měl postarat Teddy Riley. Jenže když deska vyšla, na scénu se draly nové směry jako hip hop nebo grunge a Michael Jackson už pomalu přestával být in. V roce 1993 začal jeho první soud kvůli obvinění ze zneužívání dětí. S rodinou třináctiletého Jordieho Chandlera se vyrovnal mimosoudně. Část veřejnosti to vnímala jako přiznání viny a dvouleté manželství s Lisou Marií Presley jako zastírací manévr. Britský tisk mu přisoudil přezdívku „Wacko Jacko“, kterou Michael nenáviděl a začal úspěšně prosazovat titul „King of Pop“. Při turné k dvoualbu HIStory vybudoval kult osobnosti i s pomocí obřích soch, z nichž jedna stála příznačně i na pražském „Stalinovi“. Dařilo se mu to, celá Praha byla tehdy na nohou.
Zbytek příběhu by byl všeobecně známým přehledem nešťastných vyjádření a soudních tahanic (ze kterých ovšem Jackson doposud vždycky vyšel s čistým štítem). Ani pokus o comeback do hudebního světa se příliš nezdařil, snaha o moderní R&B v podobě alba Invincible (2001) se ukázala být propadákem. Bylo by však nespravedlivé mu mít jeho stagnaci v posledních letech za zlé. V hudbě dosáhl všeho a jeho otisk bude v pop music patrný ještě dlouho.
MARTIN VEJVODA