Lenny Kravitz: Rasismus, Bahamy a Paříž
0 Redakce 24.8.2011Black And White America je nové studiové album amerického zpěváka, hudebníka a skladatele Lennyho Kravitze. Název má co do činění s dokumentárním filmem, který nedávno zhlédl v televizi. Na obalu desky je zpěvákova fotka z dětství. Prý ji vybíral z několika stejně laděných, ale tato mu připadala nejpřesvědčivější a nejlépe odpovídající náladě kolekce. Té kolekce, o které tvrdí, že uzavírá kruh, a velice se těší na to, až ji představí naživo. V Praze to bude 15. listopadu v O2 Areně.
Deváté album v jeho diskografii dává od prvního okamžiku zřetelně na srozuměnou, že po více než dvaceti letech hudební dráhy, čtyřech cenách Grammy a více než pětatřiceti milionech prodaných kusů desek nehodlal a nechce usnout na vavřínech. Není divu, že všechno na novince je poctivé, trochu šedesátkové, přitom důvěryhodně funky a také bluesové.
Kolekce vznikala na Bahamách a v Paříži, dvou zcela odlišných destinacích. Kravitz to vysvětluje: „Z Baham pochází rodina mé matky a já tam jezdil už jako malý chlapec. Cítím se tam dobře. Bydlím na malinkém ostrůvku, na němž žije jen několik obyvatel. Bylo skvělé mít kolem sebe lidi, kteří si nevymýšleli nesmysly a ničím mě neobtěžovali. Život na Bahamách je postavený na prosté každodenní existenci. Mám tam i skvělé nahrávací studio. Jediné, co jsem v životě chtěl, bylo mít dům. Tam ho mám. A když jsem nahrával, byl jsem jenom se svým psem. A Paříž? To je rovnováha pro život na Bahamách. Na ostrově jsem ve studiu, anebo ležím na pláži. Můj pobyt tam je velice prostý. V Paříži je to naopak. Tam žiju jako člověk z města. Bydlím v pěkném domě, nebo v elegantním hotelu a jezdím tam proto, když se chci cítit jako kosmopolita. Navštěvuju galerie, ochutnávám tamní kuchyni, chodím na operu nebo balet. Bahamy a Paříž jsou místa, která miluju. Proto jsem album tvořil a točil právě tam.“
Inspirace na těch místech byly jiné. Podle zpěváka má každé svou specifickou energii a nelze říct, že by se mu někde skládalo lépe. Platilo ale, že když pobýval na Bahamách, dokončoval písničky, které vznikly v Paříži, a naopak. Elektrické zvukové efekty na desce se rodily v Paříži, akustičtější a přírodnější zvuky pocházejí – zjednodušeně řečeno – z Baham.
Na Bahamách prý vznikla písnička Life Ain't Ever Been Better Than It Is Now, tancem dívek v jednom tamním klubu byla inspirována Boongie Drop. Hostuje v ní Jay-Z a také DJ Military, diskžokej z onoho klubu. Písnička Liquid Jesus přišla na svět v Paříži.
„Studio na Bahamách jsem dokončil krátce předtím, než jsem začal nové album nahrávat, někdy před dvěma lety. Je to studio mých snů, bylo vyprojektováno a vybaveno tak, jak jsem si přál. Připomíná kalifornská studia ze sedmdesátých let, a to především uspořádáním a vybavením. Shromáždil jsem tam spoustu starých kytar i syntezátorů, také nějaké bicí. Kromě toho má to studio skvělou akustiku, nahrává se v něm příjemně,“ chlubí se Kravitz.
Když vymyslel název desky, uvědomil si, že v něm je celý jeho život i jeho pohled na Ameriku. Je v něm prý to, čím je, jaké měl dětství, jak vyrůstal a dospíval i jaký je dnes. Je v něm i situace jeho rodičů na začátku šedesátých let.
Lennyho otec, producent Sy Kravitz (zemřel v roce 2005), byl ukrajinsko-americký Žid. Jeho maminka, herečka Roxie Roker (skonala v roce 1995), pocházela z Baham. Své jméno dostal (celým jménem Leonard Albert „Lenny“ Kravitz) po strýci, který padl v Korejské válce. Vyrůstal na Manhattanu, ale v roce 1974 se celá rodina přestěhovala do Los Angeles. Všechny tyto skutečnosti se v textech nového alba více či méně odrážejí. Jeho název proto považuje za nesmírně důležitý.
„Jmenoval se tak dokumentární film, který jsem nedávno viděl. Byl o lidech, kteří se zastavili v minulosti a neakceptovali, jak se Amerika v posledních letech změnila. Například se jim nelíbilo, že americkým prezidentem je Afroameričan. Nenáviděli ho a dokonce plánovali jeho likvidaci. Pro mě, který se setkal s rasovou nesnášenlivostí mnohokrát na vlastní kůži, to bylo šokující. Velice mě to pobouřilo. Refrén titulní skladby je můj dojem z toho dokumentu. Odvolává se také na Martina Luthera Kinga, jeho misi a jeho poselství. Je i o mých rodičích, kteří rasistické peklo prožili,“ uzavírá Kravitz.
JAROSLAV ŠPULÁK