Co po smrti Michaela Jacksona? Smutek a bankrot
0 Redakce 27.6.2009Ve čtvrtek v půl dvanácté našeho času definitivně selhalo srdce Michaelu Jacksonovi. Geniálnímu hudebníkovi, který ztělesňoval všechny znepokojující protiklady báječného a bizarního světa pop music. Byl sofistikovaným umělcem a zároveň věčným dítětem, měl lesk celebrity a zároveň nepochopitelnou odvrácenou stranu, snažil se změnit svět, a přitom trpěl zmatením z traumat čistě osobních.Zemřel v padesáti letech, těsně před plánovanou sérií comebackových vystoupení v Londýně s názvem, který nyní dostal temně ironický nádech: „This Is It“, čili „To je všechno“. Firma AEG Live, která měla koncerty pořádat, už na produkce údajně vydala 30 milionů dolarů. Lístky se prodávaly jako o závod – Jackson byl nesmírně populární, i když se v posledních letech stáhl do soukromí. Prodalo se jich za 90 milionů dolarů. Všechny lístky budou muset být podle zákona vráceny, což bude nepříjemné a nákladné. O osudu AEG by mělo rozhodnout to, jaká byla příčina smrti muzikanta, což určí postup pojišťovny. Tak či onak to bude znamenat obrovské ztráty. Taková mohutná akce s Jacksonem, který předtím dvanáct let nikde nehrál a jeho zdravotní stav mohl být víc než křehký, byla ovšem od samého počátku velice riskantním podnikem.
Na Jacksonovu smrt reagovala řada hudebníků, někteří z nich pro oficiální média a mnoho dalších na Twitteru či na webových stránkách. Srílansko-britská zpěvačka M.I.A. napsala: „MICHAEL JAKCSON byla moje první dvě slova! Budoucnost nebude stát za nic.“ „Přišel jsem o mladšího bráchu a s ním odchází i kus mé duše,“ řekl Quincy Jones, Jacksonův bývalý producent a spoluarchitekt jeho zvuku. Sean Combs alias P. Diddy prohlásil: „Michael Jackson mě naučil, že rytmus je možné vidět. Přivedl muziku k životu. Díky němu jsem věřil v její magii. Bude mi chybět.“ Novinářka a kytaristka Carrie Brownstein (Sleater-Kinney) napsala: „Michael Jackson je mrtvý. Zní to tak strašidelně. Strašidelněji než fotky jeho rozpadajícího nosu, strašidelněji než fotky jeho dětí, které chodí po obchoďáku v rouškách a snad ani nemají tváře, strašidelnější než jeho kožní choroba, spálené vlasy, soudní procesy, než jeho opičí poradce a celý Neverland.“
Jacksonova kariéra začala už v osmi letech, když sourozenecká skupina Jackson 5 podepsala smlouvu s legendárním černým labelem Motown. Za radostnými popěvky této kapely se skrývala zlověstná figura papá Jacksona, který své děti duševně i fyzicky terorizoval – Jacksona nicméně ze zapadákova v Indianě nasměrovala na tu nejšílenější a nejúžasnější kariéru v historii pop music. Vymyslel nové druhy tance, stál u zrodu videoklipu, spolu s Quincym Jonesem přišel se zcela novým zvukem, který kombinoval disco a soul. Byl nebezpečně, neuvěřitelně dokonalý. Jeho nejlepší album Thriller milovali kritici i miliony fanoušků po celém světě. Vyšlo i v socialistickém Československu. Od té doby kvalita Jacksonovy hudby pozvolna klesala, ale to neznamená, že by upadal v zapomnění. Naopak, stále toužil po větší a větší dokonalosti a byl čím dál megalomanštější. Kvůli turné HIStory nechal dokonce postavit řadu svých vlastních soch – snad jako vzpomínku, že skutečně býval „diktátorem popu“. Před veřejností ho zkompromitovaly především aféry kolem obvinění ze zneužívání dětí v devadesátých letech. Tehdy se provalilo, že Jackson skutečně žije v úplně jiném světě s vlastními pravidly, a i jeho plastické operace, dříve považované za nevinnou osobní libůstku, začaly lidi řádně znepokojovat. Plánované turné „This Is It“ mělo být jistou rehabilitací a potvrzením jeho místa v historii populární hudby – a hudby vůbec. Michael Jackson už bohužel nikdy nevystoupí, ale stačí si poslechnout některé z jeho mrazivě dokonalých písní a podívat se na jeho úžasné choregorafie, a je jasné, že je odolný proti všem formám zapomnění a zpochybnění.
JŠ