Sonar 5: Koloběh vody v přírodě
0 Redakce 3.8.2009Je léto, sezóna vody. Vzduch má stoprocentní vlhkost, takže jdete k vodě. Utečete před bouřkou, spustí se liják, kroupy vám bubnují do parapetu, a když máte smůlu, spláchne vás to do Labe. Voda spojuje i pět desek, které jsme tenhle týden vylovili z hlubiny. Z hard coru Cave In jsou slyšet pochroumané přístavy amerického Severovýchodu, CéU dobře zná ty dobré větry São Paula. Alexisonfire pocházejí od Niagary, kde voda přímo padá proudem, YOB zase z deštivého Oregonu. A co mají s vodou společného Yacht – na to už přijdete sami. Přejeme hezký týden, něco dobrého do uší a teplou vodu!
DESKA TÝDNE
Cave In – Planets of Old EP
(Hydra Head)
Klíčová slova: nahlas!, riffy, melodie, Boston, kytarové pedály, kosmos
„Pověsím si do bytu autoportrét / Abych zakryl díru ve zdi“
Spolu s Converge byli největšími hvězdami (velice svérázné) bostonské hardcorové scény. Pak předsunuli před hard core tu mazanou předponu post-, a aniž by si toho někdo všiml, začali hrát hutný space rock. Chvíli dokonce koketovali s major labelem. Teď jsou po čtyřleté pauze zpátky s mimořádně tvrdým EP. Když už návrat, tak s rachotem. Umí být heavy jak buldozer, aniž by zněli machovsky. Umí být sofistikovaní jak profesoři z Harvardu, aniž by zněli nafoukaně. Umí být zatvrzele hardcoroví, aniž by kázali o křesťanství, veganství nebo abstinenci. Ať už Stephen Brodsky zpívá své klenuté melodie, nebo Caleb Scofield řve jak nasraný fanoušek Boston Red Sox, v obou případech jsou výsledkem stručné, úderné a dokonale koncentrované písničky. Radostný (ano, radostný!) dvouminutový hybrid metalu, hard core a grunge Retina Sees Rewind se zapíše do jejich zlatého fondu. Otočte volume na jedenáct a všechno bude dávat smysl.
CéU – Vagarosa
(Six Degrees)
Klíčová slova: Brazílie, Portishead, pohovka, trumpeta, kavárna, letní odpoledne
„I když tvář umytou mám, říkáš, že jsem tvoje dívka pihatá. Už jsem ti, lásko, vysvětlila, že jsou to mateřská znaménka, která mám, aby ti pomohla najít cestu domů.“
Majitelé kaváren a čajoven by si měli Vagarosu povinně koupit, stáhnout nebo jinak obstarat. Brazilka CéU, která si pro umělecké potřeby zkrátila své jméno po vzoru krajanů fotbalistů, totiž skvěle míchá pohodovou latinskoamerickou hudbu s trip-hopem. Nezpívá tak depresivně jako Beth Gibbons z Portishead, ale o to víc vyzývá k bezstarostnému lenošení. CéU doprovázejí jazzoví hudebníci a občas ji strhnou do povrchního a nezáživného drnkání. Většinou se ale vkusně a minimalisticky pohupují po basových linkách, do kterých pouštějí na návštěvu samply a scratche.
Alexisonfire – Old Crows / Young Cardinals
(Vagrant)
Klíčová slova: ornitologie, hodný a zlý, pro holky i pro kluky, hardcore, Niagara
„Čím víc se posuneš, tím míň jsi sám sebou. A když se konečně zastavíš, změnil ses. Už nejsme ty děti…“
Kanadské hardcorové hvězdičky vyrostli, alespoň podle svých textů. Už to nejsou ti mladíčci jako na začátku tisíciletí, přinejmenším jim narostly vousy. Styl ale příliš neobměnili, typické střídání řevu a zpěvu zůstává, jenom ta drsnější stránka možná získala o trochu více prostoru než dříve. Alexisonfire rozhodně neinovují, složili zase pár výborných písniček a zbytek dotáhli poctivou prací. Když zatoužíte po naštvané, ale přesto mírumilovné hudbě, určitě si vyberte kanadskou pětku ze St. Catherines.
YACHT – See Mystery Lights (DFA Records)
Klíčová slova: kacíři, piráti, yachting, popík, trojúhelník
„Kdysi jsem žil ve městě voodoo, kde každá věc měla tajný život. Myl jsem třeba nádobí a kuchyně mi povídá: Pojď sem, chystáme ti párty.“
Je to černobílá dvojice. Elektro-umělec Jona Bechtolt, brunet s mírně ženskými rysy, přibral do kapely blonďatou a chlapecky vyhlížející Claire L. Evans. Společně pod znakem trojúhelníku s kotvou uprostřed vzývají Wi-Fi zdarma a kradou hudební software, ve kterém skládají připitomělé popové písničky. Základají si na jednoduchých melodiích, velmi skromných pěveckých výkonech a minimalistických retro podkladech s legračními syntetickými sóly. YACHT dokáží ale zahrát i postrockové kytarové riffy a zbasovanou taneční hudbu. Ústřední písní je přesto chytlavá předělávka Psychic City od Riche Jensena, zakladatele dnes již nefungujících Up Records. Neodbytnou pětiminutovou hitovku navíc doplnil výtečný klip s katolickými nunčaky v druhé polovině.
Yob – The Great Cessation
(Profound Lore)
Klíčová slova: pomalost, déšť, Evžen, doom metal, vousaté duchovno
„Ignoranti vládnou chudákům zákony z oceli a zkázonosnými činy.“
Znáte speed metal? Ano? Tak si zkuste představit jeho negaci. YOB z oregonského Eugene se proslavili jako nejpomalejší metalová kapela na světě. Od dob alba příznačně nazvaného Illusion of Motion sice zrychlili, přibylo pár psychedelických pasáží – to ale běžný smrtelník těžko zaregistruje. Jejich doom metal se pohybuje dokonale konopným tempem – jako když se litosférické desky sunou vstříc svému neodvratnému osudu. Dunící riffy se proměňují ve šmouhy na monumentálních abstraktních malbách, zkreslený zpěv zve k meditaci nad během času. Doom s velkým D.
JARDA A HONZA ŠVELCHOVI