Sonar 28: Kam nemůže slunce
0 Redakce 1.2.2010Máme za sebou rekordně dlouhý počet zamračených dní, během kterého jsme pořádně zbledli a sáhli jsme si na dno našich temných duší. Kromě pomalé přeměny z lidí v upíry jsme vyslechli i řadu desek, kterými jsme v kombinaci s horským sluníčkem (pamatujete na tenhle geniální vynález?) suplovali nedostatek slunečního záření. Pit Er Pat nás osvítili hudební dobrodružností, Emma Pollock je sluníčko sama o sobě, Los Campesinos! jsou mladí, nablýskaní a nebojácní. The Builders And The Butchers připomenou divoké západy slunce na Divokém západě a z Wildcatting sálá radost ze zvuku. Takže, jak říkávala Marie Curie, nechte se ozářit!
Deska týdne
Pit Er Pat – The Flexible Entertainer
(Thrill Jockey)
Klíčová slova: duo, alternativa, Pat a Mat, indiáni, na stání
„Máma tě nikdy neměla ráda!“
Ještě před rokem a půl byli Pit Er Pat nu-jazzové avantgardní trio, které se fotí nejraději s činely. Potom ubrali jednoho člena i počet činelů, zapojili elektroniku a přehodnotili svůj styl. Fay Davis-Jeffers opustila klávesy a chopila se kytary, bubenický virtuos Butchy Fuego zas do své sestavy zařadil samply a elektronické bicí. The Flexible Entertainer je proto minimalistická a rytmicky náročná deska, plná smyček a repeticí, která má možná blíž k trip hopu než k alternativnímu jazzu. Pit Er Pat ji hrají jenom ve stoje s co nejmenším počtem nástrojů a dodávají jí tak rituální atmosféru. Jako kdyby se Fay a Butchy jmenovali Pit a Pat a byli dva potulní šamani, kteří přivádějí lidi do hudebního transu. A ten ani nemusí léčit, hlavně když je propracovaný a poutavý.
Emma Pollock – The Law of Large Numbers
(Chemikal Underground)
Klíčová slova: Skotsko, pop pro pokročilé, čísla, objetí, The Delgados
„Jak mi chceš zlomit srdce, když jsi mě nikdy ani nepotěšil. Jak bych za to mohla zaplatit, když jsem se už všeho vzdala.“
Britské ostrovy se staly hlavním zdrojem soběstačných a kvalitních popových zpěvaček. Po Velšance Cate Le Bon a Angličance Charlotte Hatherley se tentokrát přesouváme do Skotska. Emma Pollock dřív hrála v indie rockové kapele The Delgados, po jejím rozpadu se dala na vlastní tvorbu. A samotné jí to svědčí. Nevymýšlí sice žádné inovace, ale zato dokáže složit skvělou tříminutovku, kterou si můžete poslechnout, když se vrátíte z práce, před spaním nebo při snídani a vždycky vás bude bavit. Navíc, její nová deska nemá žádné slabé místo a dokonalé míchá kytarovky s polosymfonickými skladbami na klavír. Emma po patnácti letech hudební kariéry ovládla umění sofistikovaného popu.
Los Campesinos! – Romance Is Boring
(Wichita)
Klíčová slova: romantika, sekera, noise, Cardiff, sedmero
„Ve spánku špulíš rty a já se probouzím se zíváním. Navzájem si dokazujeme, že láska je nudná!“
Rozjívená velšská sedmice natočila své třetí album a pořád si udržuje široký záběr: od skočného teenagerského indie popu přes kakofonický, ale přesto veselý noise The Paper Chase až k naštvaným grrl rockovým útokům raných Sleater-Kinney. Dohromady to sice nedává moc smysl, ale to nevadí. Los Campesinos! mají mladého drzého ducha, který si s integritou hlavu neláme, a vás jím také nakazí. Z patnácti skladeb si oblíbíte jenom polovinu, o to víc se vám ale zahryzne do povědomí. Romance Is Boring je vrcholné dílo nadějných a bohudík naivních umělců, kteří se nesvazují autocenzurou.
The Builders And The Butchers – Where The Roots All Grow
(vlastní náklad)
Klíčová slova: kovbojské košile, výtah do jezera, Roky Erickson, banjo
„Jedeš dolů, dolů, dolů černým výtahem.“
Kramářská banda, co se z Aljašky odstěhovala do Portlandu ve státě Oregon, jako kdyby tam těch kapel ještě bylo málo. Ale pustina, širé pláně a mýtus americké Hranice jsou v jejich tanečním country bezpečně slyšet. Zpívají příběhy psanců, horníků a vandráků a tváří se, jako kdyby se druhá půlka dvacátého století vůbec neodehrála. Zpěvák Ryan Sollee má skvělý skřehotavý hlas až podezřele podobný Rokymu Ericksonovi z legendárních 13th Floor Elevators a kapela ho doprovází sice většinou na akustické nástroje, ale s o to větší vervou. K tomu samozřejmě pokřikují a dupou do prkenné podlahy. Takhle bujará muzika samozřejmě skvěle vyzní na živé nahrávce, kterou Where The Roots All Grow je. Ačkoli mi to došlo, až když jsem slyšel hulákání publika – tak bezvadný je výkon kapely.
Wildcatting – How To Survive A Sneak Attack
(Locognosis)
Klíčová slova: ztráta pozornosti, post-rock, skřípání a hvízdání, psychedelie
Těžko se vysvětluje, že vám instrumentální hudba přijde vtipná. Zvlášť když jde o desku na půli cesty mezi stoner rockem (nejméně inovativním žánrem rocku) a post-rockem (nejpřechytralejším žánrem rocku). Jejich neustále se bortící hradby riffů, podivné skřípavé zvuky povýšené na hlavní hudební motivy a chytlavé basové linky ale vyloženě pobízejí k úsměvu. Každá skladba má název končící na -ing (jedna se dokonce jmenuje Inging) a každá má taky jasný příběh, dramatickou linku a vyvrcholení. Zapadlá detroitská kapela, která téměř nekoncertuje, tak míří mezi velikány jako Maserati nebo Hella.
HONZA A JARDA ŠVELCHOVI