Sonar 11: Hromy, blesky a trsátka
0 Redakce 14.9.2009Někteří muzikanti raději činí, než by zpívali. Melodické linky přenechají kytarám a hlasivky si šetří na komunikaci s publikem nebo na doma. Tentokrát se obejdeme bez frontmanů, kteří s mikrofonem v ruce šplhají po lešení. Na takový tělocvik tihle hudebnící nemají čas, jejich nástroje totiž vyžadují veškerou pozornost. Polvo uctívají vibrapáky, složité rytmy a netradiční harmonie. Lightning Bolt do toho zas řežou hlava nehlava, až kolem lítají blesky. Rodrigo y Gabriela sice mají španělky s nylonovými strunami, to jim ale nebrání, aby na ně drnkali s metalovou zarputilostí. And So I Watch You From Afar spojují scénické melodie se skákavými riffy a Phish hrají veselé písničky, které prokládají dlouhatánskými sóly.
Deska týdne
Polvo – In Prism
(Merge)
Klíčová slova: hélium, krabičky, efekty, kytary, španělština, Mary Timony
„Budoucnost se těžko předvídá.“
Dotáhněte vibrapáky a dolaďte blány na bubnech, po desetileté pauze se musí začít zostra. Nejdřív se protáhnete na klasickém rockovém riffu a pak se rozběhnete do tónických proplétaček, krkolomných meziher a rytmických zasekávaček. Polvo ze Severní Karolíny začali v roce 1990 a už tehdy si hleděli hlavně svých hmatníků a na pódiu se moc nepohybovali. Kytarista Ash Bowie si pak na chvilku odskočil za přítelkyní do Helium, po jeho návratu se Polvo pozvolna rozpadli. Teď se ale ústřední trojice znova sešla, přivedla si nového bubeníka a natočila svoje nejlepší album. In Prism není tak noisové jako jeho předchůdci, střídá úsečné rockové riffy s pozvolna plynoucími instrumentálními pasážemi, ve kterých se složité linky slívají do vábivých harmonií. Polvo po devatenácti letech dospěli do nejlepší formy.
Lightning Bolt – Earthly Delights
(Load Records)
Klíčová slova: octorilla, Lovecraft, italská mafie, Rhode Island, avantgarda
Znáte tyhle kovboje z amerického Providence? Místo běžného skotu pasou Shub-Niggurath – černou kozu z lesů s tisíci mladými. A na podobnou zvěř nestačí běžný hvizd či štěkot honáckých psů. Takovouhle kozu zkrotí pouze vydatná sonická vlna. Oba Brianové z Lightning Bolt nešetří ji a ani kolemjdoucí, basu prohání přes zostřující efekty a do bicích mlátí jak do obilí. Navíc se chrání protichapadlovými maskami a mumlají do vysílačky v neznámém mimozemském jazyce. Jejich nový pastevecký soundtrack Earthly Delights je stejně útočný jako předchozí desky, hučí permanentně a vybízí k ničení. Padesát minut barbarského country položí na lopatky i otrlé posluchače.
And So I Watch You From Afar – And So I Watch You From Afar
(Smalltown America)
Klíčová slova: pohotovost, seriál, znělka, Severní Irsko, instrumentálky
Cvrlikající kytary podpírá jednoduchá basa a dohromady to zní jako podkres pro seriál z nemocničního prostředí – operační sál, roušky, pláště, pozor skalpel! Belfastský kvartet „nastavuje kytary na zabití“ a používá je k útoku na váš hudební vkus. Míchá melodické mezihry se skákavým metalem a bodavým noisem. Výsledný mix přitahuje pozornost a vyžaduje soustředění, And So I Watch You From Afar nepolevují v hlučném snažení a na konci hodinové desky z vás tahají poslední síly. Proto doporučujeme dávkovat dvakrát denně půlku alba.
Rodrigo y Gabriela – 11:11
(ATO)
Klíčová slova: španělky, mexicola, byl jsem mladistvým metalistou, flamenco, Hendrix
Tohle nejsou žádní drnkalové od táboráku. Zuřiví kytaristi Rodrigo y Gabriela sice hrajou skoro výhradně na španělky, ale drbou do nich jako metaloví bozi. Každá skladba je věnovaná jednomu z umělců, který mexické flamenco-metalové duo inspiroval. Jsou mezi nimi Jimi Hendrix (s funky groovem Buster Voodoo), Dimebag Darrell i Al Di Meola a legenda argentinského tanga Astor Piazzola. Rodrigo a Gabriela jsou virtuosové, kterým se kouří od prstů. Každý kousek je ale postavený na nosném melodickém nápadu, takže nejde o nějaké samožerské exhibice. Je to jízda od začátku do konce. Štěpán Rak by koukal!
Phish – Joy
(Jemp)
Klíčová slova: džem, liduškáři, Grateful Dead, farmacie, shuffle
„Tam, kde má být moje mysl, je prázdné místo.“
Phish možná nejsou alternativní, ale určitě jsou anomálie. Pocházejí z Vermontu, státu lyžařů a rentiérů. V devadesátých letech si vydobyli slávu na základě dlouhých jamů a staromilského country jazz rocku. Na jejich koncertě bývá tolik drog jako na sjezdu farmaceutiků. Přestože je jejich muzika na dnešní poměry krotká a konzervativní, má v sobě nezdolný optimismus a neuvěřitelnou lehkost. Kapely založené na improvizaci z desky často znějí ploše, což už se Phish několikrát stalo. Jejich comebackové album Joy ovšem ubralo na jamech a přidalo na písničkách. Vrcholem desky je výborná sedmnáctiminutová suita Time Turns Elastic, která se svižně prohání desítkami rytmů a melodií. Až se z toho točí hlava.
HONZA A JARDA ŠVELCHOVI