Yes: Nejoblíbenější forma odpočinku je spánek
0 Šárka Hellerová 2.5.2014Legendární britská skupina Yes se představí 30. května v pražském Kongresovém centru. Na koncertech turné nazvaného Triple-Header 2014 European Tour představí tři zásadní desky ze sedmdesátých let – The Yes, Close To The Edge a Going for The One. Na otázky odpověděl kytarista Steve Howe (na snímku).
Jak moc sledujete vývoj na kytarové scéně?
Neustále, baví mě to. Někdy kytaristy dokonce kontaktuji. Zavolám jim a řeknu, že mě baví to, co dělají. Vznikají z toho přátelství. Poprvé jsem to takhle udělal v případě Steva Morse, potom třeba s Martinem Taylorem, Tonym McManusem a dalšími. Mám rád kytaristy, kteří přicházejí se svým vlastním stylem. Každý umí zahrát blues, to je základ. Baví mě ale i jiné styly obohacené o vlastní invenci.
Na aktuálním světovém turné jste od března letošního roku. Jak jej zatím hodnotíte?
Vyžaduje to odhodlání. Zabere to hodně času. Hráli jsme v Kanadě, nahráli jsme novou desku, znovu hráli v Kanadě a vystupovali jsme i v několika kasinech na severu Ameriky. Vyžaduje to hlavně dvě věci – každý musí předvést špičkový výkon a být v souladu s ostatními.
Dokáže vás po letech hraní ještě něco na tak dlouhém turné překvapit?
Už nás nepřekvapí další hotel nebo cesta, ale v hudbě jsou pořád momenty, kdy to naprosto zapadne a přinese to vlnu nadšení. Nejdůležitější je zvuk, který je v každém sále jiný. Když se to sejde s publikem, které si společně užívá, je to dokonalé. Dobré je publikum, které se baví a nikdo není ani potichu, ani příliš nahlas. Publikum, které má radost, ale zároveň poslouchá. Když se sejdou takoví lidé, je to příjemné překvapení, protože se to nestává pokaždé.
Jak na turné relaxujete?
Nejoblíbenější formou odpočinku je pro nás spánek. Já se rád někam zašiju a užívám si soukromí. Na turné potkáváme stovky lidí, takže když jsme unavení, je nejlepší být sám nebo s rodinou. Také rádi cestujeme vlastním autobusem po zemi, nebaví mě být zavřený se stovkami lidí v letištní hale. Když jedete autobusem, můžete si v klidu přemýšlet a dělat své věci.
Kromě Yes jste nahrával alba s kapelami Asia, The Syndicats nebo GTR. Který z těch projektů pro vás byl nejzajímavější a proč?
Kdybych do toho mohl zahrnout Yes, už bych asi nic dalšího nejmenoval. Projekty samozřejmě dělám s láskou, protože jsem jim vždy věřil a nikdy to pro mě nebyla ztráta času. Hledám stále něco, co mě bude bavit. Často o něčem dalším sním a často to realizuji. Například mám své malé jazzové trio, anebo hraju sólově. Samostatné hraní je pro mě vždy velká výzva. Ale nemixuji do toho moc city. Hodně mě bavil můj projekt Tomorrow, to byla šedesátá léta, měli jsme celkem úspěch. Je požehnání dělat různé věci, ale nejdůležitější jsou zkrátka Yes.