Tomáš Klus: Kurz neznásilňování múz jsem absolvoval s diplomem
0 jsk 5.4.2013Písničkář Tomáš Klus ukončil slovenské turné a v pondělí vyrazí na další koncerty v České republice. Na otázky opověděli on i jeho spoluhráč, kytarista Jiří Kučerovský.
Loni ses stal poprvé Českým slavíkem mezi zpěváky. Reagovali na to tvoji fanoušci i negativně?
Klus: Takových reakcí bylo několik. Jakékoli ocenění na mainstreamové scéně budí spoustu negace. Je to zvláštní, ale změní vnímání okolí interpreta, které na něj začne nahlížet jinak. Byl jsem tedy konfrontován s názory, že v momentě, kdy mám Slavíka, jsem jiný člověk, protože jsem se zaprodal něčemu, co je špatné. Nerozesmutnilo mě to, spíš rozesmálo.
A rozesmutnilo tě něco?
Klus: Když je člověk na ceremoniálu za řečnickým pultem, tak někdy ztratí zrak, řeč, chuť i další smysly, a je tam pouze tělo. Složil jsem při přebírání Českého slavíka poklonu Karlu Gottovi a byl z toho oheň na střeše. Strašně mě to zaskočilo. Karla Gotta jsem vnímal jako člověk, který si myslel, že ho nikdy nemůže poznat. Byl pro mě trochu takový, jak mi ho popsalo okolí, trochu poplatný režimu, symbol předrevolučního popu a něčeho zlého. Já se k takovým předsudkům ale nestavím kladně a bránil jsem se jim. Nežil jsem tak dlouho v období socialismu, abych mohl říkat, že Karel Gott je špatný člověk. Poznal jsem ho v momentě, kdy to byl pán, který to někam dotáhl, protože dlouho dělá věc, která se leckdy moc dlouho dělat nedá, a zvládá to s pokorou a s úctou k lidem. Devadesát procent interpretů u nás to tak nemá.
To jsem chtěl u řečnického pultíku na Českém slavíkovi říct. Byl jsem ale osočen z toho, že člověk, který vložil do svých úst jméno Karel Kryl, nemůže těmi samými ústy hovořit o Karlu Gottovi. Přijde mi to velmi směšné, ale současně mě to rozesmutnilo. To, co jsme za více než dvacet let, které uplynuly od sametové revoluce, nezvládli, je vyrovnat se s tím, co tu předtím čtyřicet let bylo.
Jak se to ještě projevuje?
Klus: Obvykle se například soudí, že když je u nás někdo úspěšný podnikatel, tak je to automaticky zloděj. Lidé si myslí, že peníze se přece nedají vydělat čistě. To je také dozvuk socialismu. Když se toho ale nezbavíme, nebudeme nikdy spokojení.
Je to generační problém?
Klus: Myslím si, že ano. Já jsem s generace, která je přestupním článkem. Byl jsem vychováván rodiči, kteří byli zcela pohlceni komunistickým režimem. Myslím si ale, že následující generace by se těch dozvuků mohla zbavit více. A ta další snad úplně.
Zanedlouho se staneš otcem. Jak budete přistupovat k výchově?
Klus: Nepřemýšlel jsem zatím moc o tom, jestli budu svou ratolest odmalička vzdělávat, aby věděla o dost víc než já. Všechno by ale mělo probíhat přirozeně. Nebudu přece nutit nikoho hrát na klavír, když nebude chtít. Člověk by měl dostat svobodu.
Na začátku letošního roku jste se rozdělili. Tomáš byl dva měsíce odpočívat v zahraničí, Jiří byl doma. Byli jste v tom čase pilní jako skladatelé?
Kučerovský: Já byl. Můj problém je, že hudba je pro mě prací i koníčkem. Takže když nehraju s někým, tak většinou hraju s někým jiným. Stává se mi, že přes den s někým zkouším, večer hraju třeba v divadle, a když pak přijdu domů, nevím, co mám dělat, a tak začnu zase hrát. Protože mám možnost se hudbě věnovat celý den, tak ze mě prostě padá. Vznikla řada nápadů, a to nejenom pro mě a Tomáše.
Klus: Já měl sice kytaru s sebou, ale zakázal jsem si pracovat. Za dva měsíce, které jsem trávil v Dominikánské republice, bych byl asi schopen napsat deset písní. Místo toho jsem se ale učil brát kytaru do ruky s tím, že nechci skládat, jen si zahrát. Přesto nakonec dvě písničky vznikly. Myslím si o nich, že mohou vydat za těch deset, které bych napsal, kdybych pracoval.
Takže jsi v tom svém předsevzetí moc úspěšný nebyl…
Klus: Naopak. Myslím si, že jsem ten kurz v neznásilňování múz a nežadonění o to, aby mi něco daly, absolvoval s diplomem.
Kučerovský: Nejlepší věci mnohdy vznikají bez tlaku a úporné snahy.
Klus: Protože z toho je ta úporná snaha dost cítit.
Lze o těch dvou nových písničkách něco říct?
Klus: Jediné, co o nich mohu říct je, že láska, která byla dosud v mých písních směřována k jediné bytosti, se teď ubírá k člověku jako takovému.
Ani si nesedejte tour 2013:
8. 4. Svitavy
9. 4. Pardubice
11. 4. Mladá Boleslav
12. 4. Žďár nad Sázavou
14. 4. Ústí nad Labem
15. 4. Litvínov
22. 4. Strakonice
23. 4. Sušice