The Flaming Lips: Než umřete, měli byste vidět všechny kapely
0 Petr Hašek 11.7.2012Oklahomská rocková formace The Flaming Lips míří na festival Colours Of Ostrava. Ten se uskuteční od čtvrtka do neděle na novém prostoru v severomoravské metropoli a uvedená kapela na něm vstoupí v noci z pátka na sobotu.
Na otázky odpověděl zpěvák a kytarista Wayne Coyne.
Podle magazínu Q jste jednou z padesáti skupin, které lidé musí vidět, než zemřou. Je to pro vás pocta?
Jistě. Předpokládám, že tím mají na mysli, že se vám koncert bude líbit, nebo spíš, že potom, co prožijete vystoupení zmíněných kapel, změní se vaše myšlení, možná i život. Že nás do té padesátky zařadili, je skvělé. Máme totiž skvělé fanoušky, jsou báječní. Takže podle mě může být opravdu výjimečný zážitek stát mezi nimi na našem koncertě.
Bude to i v tom?
Řekl bych, že to bude hlavně v tom. Ještě bych chtěl říct, že než zemřete, měli byste vidět všechny kapely. Pak už to nebude možné. Nechápu, proč to takhle formulují…
Jaké kapely by tedy podle vás měli lidé vidět?
Takových je spousta. Zmíním třeba fenomenální japonskou kapelu Boredoms. Ta byla vždycky úžasná, jestli pořád hraje, nenechte si ji ujít. Pokud jste ještě neviděli Radiohead, je už také nejvyšší čas. Naživo jsou neopakovatelní také Wilco, pořád se vyvíjejí a zkoušejí nové věci.
Libujete si v nápaditých show plných převleků. Bylo to tak už v osmdesátých letech, kdy jste vznikli?
Ano, ale nedovedli jsme si tehdy představit, co nám v budoucnu vyspělá technika umožní. Pro mě je to přirozené, protože mě baví všechno. Vizuální stránka je skoro stejně důležitá jako zvuk. Dělám to však i proto, abych pobavil sám sebe. Necítil bych se dobře, kdybych jen tak stál a hrál.
Hudba je jiná sféra, má vlastnost, díky které působí na lidské vědomí jako celek. Proto je na v žebříčku lidských hodnot na prvním místě. Je nejvýš. Je magická, ukazuje člověku, kolik je na světě krásy. Proto si vlastně nedovedu představit, že by někdo měl rád hudbu a k ostatnímu světu byl lhostejný. Když o tom tak přemýšlím, skoro všechny kapely, které mám rád, přemýšlejí i o tom, jak vypadat. Třeba Pink Floyd nebo Alice Cooper.
Kdo vizuální podobu vašich show vymýšlí?
Jde mi o to, aby se uskutečňovaly veškeré nápady. S mnoha přicházím já sám, ale i ostatní v kapele to baví. Jde nám o to, abychom na pódiu každý večer pouze nestáli s kytarami. Někdy to dopadne trochu směšně. Dlouho jsme například vyskakovali z obrovského talíře UFO, byla to celkem kalamita. Možná to vypadalo dobře, ale bylo to trochu nebezpečné. Jsem rád, že jsme s tím už přestali. Ze začátku to byla zábava, ale rychle se nám to omrzelo.
Vymysleli jste někdy show, kterou třeba z technických důvodů nebylo možné uskutečnit?
Snažím se všechno vymýšlet tak, aby to bylo proveditelné. Nevyznám se samozřejmě tolik v technice, tak to musejí za mě domýšlet jiní. Jsem ale dost citlivý. Například teď mám sen, o kterém doufám, že bude uskutečnitelný. Hodně kapel používá obří projekce. Mně se ale zdají být trochu strnulé. Líbilo by se mi, kdyby byly plynulejší a flexibilnější.
Jak toho chceš dosáhnout?
Nevím, jak bych vám to vysvětlil… Snažím se přesvědčit jednoho kluka, aby vymyslel něco, díky čemuž bych mohl tu obrazovku stáhnout k sobě a pohybovat se s ní mezi lidmi. Jde mi o to, aby byli více v dění. Myslím, že o to jde všem kapelám. Všichni chtějí, aby lidi byli s nimi. Uvidíme, jak se to podaří zrealizovat. Myslím ale, že to půjde.
ŠÁRKA HELLEROVÁ