Tatabojs & Ahn Trio: smetana je hustá!
0 Redakce 23.10.2008Věčně hraví a experimentující Tata bojs konečně naplno využili spolupráci s korejským klasickým triem a natočili výběr svých hitů v naprosto nezvyklých akustických aranžích. To, co uslyšíte na aktuální nahrávce, zřejmě překvapí i dlouholeté fanoušky skupiny, zvyklé na mnohé výstřelky. Také proto je miniturné na podporu desky smetana už nyní příliš těsné pro všechny, kdo unikátní spojení chtějí slyšet.
Jak jste se seznámili s Ahn Triem?
Milan Cais: O existenci Ahn Tria bychom zřejmě nic nevěděli, kdyby nepřišel náš bývalý manažer Ondřej Šturma a neřekl nám o uskupení z úplně jiného hudebního světa, se kterým bychom si podle něj mohli rozumět. Prosazoval, abychom holkám poslali nějaké naše desky. Musím říct, že jsme byli zkraje trochu skeptičtí. Holky prý chtěly spolupracovat s nějakou českou kapelou a Ondřej si tenkrát vzpomněl na nás. Klíčové pro nastartování celého projektu bylo, že holky přijely v roce 2006 do Prahy, osobně jsme se potkali a společně si zahráli.
Jak Ondřej pojmenovával to, v čem spatřoval budoucí možnost spolupráce mezi vámi a triem?
Vláďa Bár: Ondřej nás dobře zná. Ahn Trio se také nedrží jen vážné muziky, je hodně experimentální. Často předělává i populární písničky, například Bowieho. Takže se mu zřejmě zdálo, že by to spojení bylo zajímavé.
Když se sejde kapela s klasickým triem, jak vypadá společné hraní? Jazzmani se seznamují při jammu, rockeři nejspíš v hospodě, ale v tomto případě mi to není úplně jasné…
VB: Vše bylo předem připravené, na předělání písniček do akustických verzí jsme pracovali s předstihem. Zkouška vůbec neprobíhala jako jamm, Ahn trio mělo od Marka Doubravy připravené partitury. Spíš jsme zkoušeli, jestli to dohromady vůbec funguje.
MC: Holky jsou geniální interpretky, ale nejsou zvyklé jammovat. To vůbec nedělají. Prostě jim předložíš list a ony zahrají cokoliv, jen si to párkrát pročtou.
Takže autorský přínos Ahn Tria na desce smetana je minimální?
MC: Ten je nulový. Ony potřebují mít všechno rozepsané. I pazvuky, které jsou na začátku Vesmírné a mají jakoby evokovat prostor vesmíru. Měli jsme například otevřené víko piána a na některé struny se drnkalo prstem nebo paličkou a na to všechno existují v notách značky.
VB: Já jsem ale s Angelou jammoval jakýsi bluegrass! Ona totiž příležitostně ve volném čase hraje country. Mám chatu v bývalé trampské osadě mezi „kotlíkáři“, takže ke country mám blízko. To byl asi jediný malý jam.
Jednu akustickou desku už na kontě máte (Nekonečná stanice, 1998) a dokonce na ní jsou některé skladby stejné jako na aktuální smetaně, byť ta není klasickou akustickou nahrávkou. V čem je tedy rozdíl?
MC: Nekonečná stanice byla doposud uváděná jako akustická deska, ale najde se na ní i spoustu elektronických nástrojů. A pokud se bavíme o smetaně, tak na ní není použitý jediný. Myslím, že právě ona je z naší diskografie tou nejklasičtější akustickou nahrávkou. Zní na ní i dříve uvedené písničky v úplně nových verzích. Mezi těmi deskami je jistá spojnice, ale hodně vzdálená.
Marek Doubrava s vámi často spolupracuje i poté, co opustil Tata bojs. Přesto, necítili jste melancholii při práci s ním?
MC: Moc mě bavilo s ním zase po delší době dělat hudbu, Marek je neuvěřitelně vnímavý a citlivý muzikant a líbí mi jeho hudební přemýšlení. Asi nešlo o melancholii, ale každopádně to byla parádní spolupráce. Považuji za důležité, že na těch aranžích pracoval právě on. Strávil s námi v kapele několik let a myslím, že porozuměl vnitřnímu humoru kapely. Ten se mu podařilo přenést i do aranží pro trio.
Zakládáte si na malém písmenu na začátku názvu desky smetana. Co kromě jména známého skladatele má evokovat?
MC: Slízli jsme smetanu ze všech našich desek a vydali jsme takové skryté best of. Je to výběr písniček, které na koncertech dobře fungují, složený z co nejširší palety různých typů písní. Třeba taneční Toreadorská otázka může být v akustické verzi pro fanoušky hodně zajímavá, na druhé straně jsme vytvořili úplně novou verzi Tanečnice, takovou hebčí a hladivější. Snažili jsme se podpořit kontrasty. Proto je Jaro rozepsané jen pro holky, nebo ve Skovce hrajeme pouze na perkusivní nástroje.
Křest desky proběhne v divadle, konkrétně ve smíchovském Švandově divadle. Tak trochu se ve spojitosti s vaší kreativní kapelou nabízí nějaké zajímavé zpracování. Nebo se chystáte užít si atmosféru koncertu vážné hudby?
MC: Žádné velké divadlo nechystáme, asi to bude i beztak náročné. Chtěli bychom mít na pódiu klidnou, domáckou až obývákovou atmosféru. Měl by tam být koberec v purpurové barvě obalu desky, několik lampiček a možná nejzajímavější bude v pozadí fontána, kde bude místo vody zurčit smetana. To bude zároveň i místo, kde cédéčko pokřtíme. Měla by být ozvučená a chtěli bychom pracovat s jejím zvukem během koncertu.
JAKUB ANDĚL (foto: Warner Music)
TATA BOJS + AHN TRIO
Smetana tour 2008
1. a 2. listopadu, Praha, Švandovo divadlo na Smíchově – křest desky smetana
3. listopadu, Ostrava, divadelní sál DK moravská Ostrava
4. listopadu, Olomouc, Reduta – sál Moravské filharmonie
5. listopadu, Brno, Fléda