Stálé nálezy Lenky Dusilové
0 Redakce 30.9.2008Jedna z našich nejoriginálnějších zpěvaček Lenka Dusilová opět koncertuje a každým týdnem se objeví novinka Eternal Seekers. Jmenuje se tak album, projekt nebo snad nová skupina?! Otázek jsme pro čtenáře Play.cz měli samozřejmě ještě mnohem víc.
Až do jara o tobě dlouho nebylo moc slyšet. Moc práce na nových projektech?
Od začátku roku jsem intenzívně připravovala desku s Etrenal Seekers a současně turné, na které se za pár dní vydávám. Poslední dva roky jsem byla hodně na cestách a jisté vyčerpání mě krásně donutilo udělat si klid na věci, které teď s láskou dodělávám.
Stále ještě aktuální deska Mezi světy byla nadžánrová. V poslední době rozšiřuješ záběr i na crossover, teda soudobou hudbu. Koncem měsíce vyjde album Eternal Seekers, na kterém spolupracuješ s Beatou Hlavenkovou a Clarinet Factory – křtít ho budete na vážnohudebním festivalu Struny podzimu. V čí hlavě a kdy tenhle projekt vznikl?
Eternal Seeekers se zrodily v mé hlavě loni na podzim v ne zcela jednoduchém období a vyplynuly z tehdy prožitých osobních příběhů. Ale měly i svou logiku, neb Beata Hlavenková je už třetím rokem v mém nejbližším okruhu přátel, hudebníků a je to fantastická, inspirativní skladatelka a muzikant. A Clarinet Factory jsou už dlouhý čas moje hudební platonická láska, která tímhle spojením došla pro tento čas naplnění. Autorsky hudebně máme s Beatou možná nejvetší podíl, ale jasná zvukomalebnost a hraní klarinetového kvarteta je nejsilnejším znakem hudby Eternal Seekers. Nejvetší část textů patří Bogdanu Trojakovi.
Budou Eternal Seekers nástupcem alba Mezi světy?
Není to mé sólové album. Zdá se, že vznikla nová kapela, která bude mít svůj vlastní život vedle hlavních aktivit každého z nás. A to je pro mne nečekaně příjemný překvapení. Za tuhle partu budu ráda kopat. Chybělo mi být opět součástí nějakého hudebního organismu.
Nové skladby Eternal Seekers jste si všichni vyzkoušeli před prázdninami na koncertě v zatopeném lomu u Nečína, kde vystoupil taky Alan Vitouš. Jaký byl podíl improvizace?
Koncert v něčínském lomu je každoroční událost Clarinet Factory, na kterou nás s Beatou tento rok přizvali, abychom si mohli před lidmi zahrát v té době ještě nedokončené skladby pro album Eternal Seekers. Takže podíl improvizace na koncertě určitě nechyběl. Alan Vitouš je neodmyslitelný člen Eternal Seekers i přesto, že se na nahrávkách neobjevuje. Alana určite uvidíte živě na našich koncertech.
Jak to máš s vážnou hudbou? Na své stránce na myspace.com figurují mezi oblíbenci i estonský modernista Arvo Pärt a smyčcový Turtle Island Quartet…
Miluju emotivní, krásnou hudbu a tu intuitivně vyhledávám a taktéž ji toužím tvořit. Moje pokusy se k tomu přiblížit nejsou žánrově vymezeny. Mé hranice jsou v mých schopnostech.
A co jazz? Ve tém českém Bandu hraje kromě Beaty H. i rytmika Vertigo Quintetu, se kterým jsi ostatně loni hostovala…
Tahle spolupráce pro mě byl velký zásah. Nebylo pro mě jednoduché uchopit složitější tvar jejich hudby skrze moji nezkušenost a hudební nevzdělanost, najít svý místo, barvu a hlas v celkem jasném vertigovském zvuku. Příliš jsem si nedůvěřovala. Nicméně, byl to důležitý moment, kdy jsem pochopila, že musím ještě do zvuklomalebnějších a delikátnějších světů, než doposavad.
Nestýská se ti někdy po nadupaném rocku, jaký jste dělali se Sluníčkem?
Myslím, že bych se toho i s chutí chopila. Ale jestli mám vůbec na to ještě ten spravnej ‘drajv‘, to fakt nevím.
To jsou asi zbytečné obavy, protože s Wohnouty jsi skvěle nazpívala skladbu Činely, na které participují ještě Waltari. Jejich zpěvákovi a basákovi Kärtsy Hatakkovi dokonce patřilo i tvoje poděkování v bookletu alba Sluníčko, které vyšlo v roce 1994. Jak dlouho se vlastně znáte?
Známe se asi od roku 1993. Kärtsy byl nějaký čas můj přítel a dodnes jsme velmi dobří kámoši. Co se týče nahrávky Činelů, je to jedna z věcí, které vyšly z prvotních vizí Katky Dědkové, které se týkaly společných plánů Waltari, Wohnout plus Dusilenka. Nakonec z toho vznikla jedna píseň na album Polib si dědu a krátké a milé turné. Další písně, co se zrodily, ale zůstaly nedotažené, zatím visí mezi mnou a Waltari, respektive Kärtsym.
V rámci miniturné jste však přesto kromě Činelů některé z nich hráli. Je nějaká naděje, že byste udělali časem společně třeba celou desku?
Nevylučuju v budoucích časech něco takového. Ale se mnou to není vůbec jednoduché… 🙂
Na spadnutí je zářijové turné, na kterém doma představíš tři čtvrtiny své americké kapely. V čem se zámořští muzikanti výrazněji liší od tvých bývalých i stávajících domácích?
Nepoměřovala bych jejich kvality, neb muzikanti, se kterými v Čechách spolupracuju, jsou pro mne výjimeční. Mí spoluhráči z Ameriky mají sobě vlastní přimočarejší a pevnější rockový feeling. Jsou to prijemný společníci. Nechtěla jsem si přivést na turné americké hvězdy, spíše své přátele, kterým jsem vděčná za společné dobrodružství loni na turné v USA. Chtěla jsem jim umožnit podobné dobrodružství tam, kde jsem doma já. A jak jsem slíbila, tak jsem udělala.
Po vydání alba Spatřit světlo světa se objevilo pár narážek, že inklinuješ k mainstreamu. Posledních šest let ukazuje opak. Jdeš za hudbou svého srdce a neřešíš, jestli se desky prodá deset tisíc nebo patnáct stovek?
Kéž bych uměla složit krásnou mainstreamovou písničku… ale všechna má dobrodružství by, jak ty říkáš ‘za hudbou svého srdce‘, nebyly v materiální rovině až tak bolestně ‘na krev‘. Snad to do budoucna klapne!
Po sérii desek u velkých firem vychází Eternal Seekers v Edici u týdeníku Respekt. To bylo tvoje rozhodnutí?
Ano. Moje rozhodnutí a nová zkušenost. Myslím, že Eternal Seekers nejsou úplně vhodný projekt pro majors v této krajině. Vlastně nevím. Vydala jsem své tři desky u Universal Music a spolupráce mezi námi fungovala velmi dobře. když se chci pohybovat v ‘šoubyzu‘, být u velké firmy má určitě své výhody.
Ještě se zeptám – jsi patronkou občanského sdružení Kaleidoskop. Jak si vedeš v téhle mimohudební aktivitě, která má ambice pomáhat lidem, kteří to potřebují?
Po pravdě musím říct, že jsem pro Kaleidoskop vlastně dost pasivní a nevyužitá podpora. Je to příliš sobecké, že?
PAVEL VÍŠEK
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY