Rottrová, Nohavica: Lídé z ostravského kulturního prostředí jsou si blízcí
0 jsk 11.12.2013Marie Rottrová je právě na Mimořádném vánočním turné a před pár dny vydala album Čas motýlů. Je na něm dvacet vybraných skladeb s texty písničkáře Jaromíra Nohavici.
Marie, kdo vlastně přišel na nápad oslovit na začátku sedmdesátých let ke spolupráci na písničkách neznámého písničkáře Nohavicu?
Rottrová: Přišli s tím hudebníci z mé doprovodné skupiny Flamingo. Baskytarista Jiří Urbánek složil krásnou muziku a nabídl ji k otextování právě Jarkovi. Tak vznikla romantická písnička Čas motýlů. To bylo v roce 1974.
Nohavica: Na své první setkání s Marií si pamatuji velmi dobře. Byl jsem na koncertě na Černé louce, byl jsem velmi mladý a viděl tam jsem úžasnou zpěvačku. Říkal jsem si, že by bylo skvělé, kdybych ji někdy mohl napsat nějaký text. Když se mi potom přátelé ozvali s tím, jestli bych nenapsal text pro Marii Rottrovou, běžel jsem z Poruby do centra Ostravy, kde jsem měl připravenou nahrávku, abych se do toho mohl co nejdříve pustit.
Zůstali jste pak v kontaktu?
Rottrová: S Jarkem jsme se potkávali v ostravském rádiu, kde byli zaměstnaní oba jeho rodiče. Také jsem ho vídala v bistru u Waldemara, naproti rozhlasu, kde se scházeli ostravští muzikanti.
Nohavica: Setkávali jsme tedy se poměrně často, protože lidé z ostravského kulturního prostředí jsou si velmi blízcí.
V čem byly Nohavicovy texty specifické?
Rottrová: Jarek mi psal texty, které se od sebe obsahem dost lišily. Řekla bych, že si na mně vyzkoušel všelicos. Třeba nostalgický text u Čaje o páté, milostný Buď mou nadějí, hravý v písničce Lakomá, hádavý Běž si! i sexy Dívka, která spí jen tak. A všechny ty písničky se mi interpretovaly výborně, v každé jsem se našla.
Nohavica: Pro mě osobně je deska Marie Rottrové krásným ohlédnutím třicet let zpátky. Mnohé z těch písniček jsem si koneckonců poslechl opravdu až po těch třiceti letech. Slyším v nich nádherně zpívající Marii, skvělé ostravské muzikanty, své texty z mladých let, ostravský sound i ostravské hospůdky. Ta deska je také velkou oslavou skladatele Jirky Urbánka. Byl to člověk, který byl nesmírně perfekcionistický, a tak si s poslechem některých písniček vybavuji, jak sedím v jeho domku ve Slezské Ostravě a on mi říká, že to nemůže být tak, jak jsem to napsal, ale musí to být přesnější.
Marie, jak se vám učily Jarkovy texty?
Rottrová: Nikdy jsem se texty moc neučila. Když jsem před natáčením desky zkoušela nové písničky, tak se mi potom k té melodii vybavovala slova úplně samovolně. Jarkovy texty krásně plynou, jsou logické a tvoří nedílný celek s muzikou. Někdy se zdá, třeba v písničce Lakomá, že Jarek složil i melodii.
Zrealizovali jste společně šestadvacet písniček. Na desce je jich ale jen dvacet. Kde jsou ty ostatní?
Nohavica: Tak to se musím přiznat, že opravdu nevím. To je spíš otázka pro Marii.
Rottrová: Na desku se všechny nevešly z důvodů omezené kapacity. Všechny jsou ale nahrané a jsou v archivu ostravského rozhlasu.
Foto: Supraphon/Lukáš Kadeřábek