No Name: Už nezpíváme o prvních láskách
0 Redakce 8.11.2011Sedmé řadové album košické skupiny No Name je na trhu teprve několik dnů. Jmenuje se Nový album a přináší sérii deseti zbrusu nových písniček. V českých rádiích se už hraje singl Ženušky a lze očekávat, že další skladby se posléze přidají. No Name navíc vyrazí na turné, na němž svou novinku jistě náležitě zpropagují. Na otázky odpovídali zpěvák Igor Timko a kytarista bratr Dušan Timko.
Dušane, v No Name jsi nejmladší, mezi tebou a ostatními je rozdíl jedné generace. Nechybí ti u nich třeba větší rebelství?
Dušan: Žiju v jejich světě. Na No Name koneckonců nechodí patnáctileté děti, spíše lidé, kteří si je našli před lety. Většina z nich žije to, co žijeme my, a tak si stojím za tím, že je všechno vyvážené. Když jsme připravovali program na nadcházející turné, brali jsme ohled na to, aby v něm byly zastoupeny písničky nové i starší, aby bylo pěkně vyvážené. Znám No Name a nic mi nechybí. Připouštím, že občas mívám problémy, když přijdu do party svých vrstevníků. Jejich témata hovorů jsou úplně jiné než ta, která probíráme a žijeme v kapele. Já ale dospívám s lidmi z No Name, a to je dobrá škola.
Proč se novinka jmenuje Nový album?
Igor: Aby bylo všem jasné, že je tu po třech letech nové album. Ve druhém plánu je to takzvaný samonosný marketing, protože může dojít k tomu, že moderátor v rádiu řekne: Dámy a pánové, kapela No Name má nové album Nový album. Je to tedy v podstatě dost prozaické.
S jakým záměrem vaše nová deska vznikala?
Igor: Během nahrávání jsme se všichni nacházeli v dobré kondici a měli jsme chuť do práce. Do popředí našeho zájmu vešly emoce, na nichž už dnes stojí celá naše tvorba. Už nezpíváme o prvních láskách, nýbrž se věnujeme svým ženám a rodinám, úvahám o světě, krásným životním okmažikům a podobně. Snažíme se být pozitivně naladěni.
Existuje téma, ke kterému jste se ještě nedostali a chtěli byste?
Igor: Mám v záloze píseň, jež se bude hodit třeba k dvacátému výročí kapely, nebo k nějakému bilancování. Je o tom, že úspěchu lze docílit čistou prací, bez uplácení či nepříjemných kompromisů. V té skladbě vzpomínám na to, jak to bylo. Byl bych rád, kdyby třeba některé mladé muzikanty inspirovala.
Prvním singlem Nového alba je písnička Ženušky. Jak jste se k téhle „poloříkance“ dostali?
Igor: Seděl jsem jednou za klavírem, hrál jsem, a nějaká dívka se mě potom zeptala, kdy se objeví v nějaké mé písničce. Přišlo mi to jako skvělý nápad, a tak jsem v těch úvahách pokračoval, až jsem se dostal k dalším tématům: majitelka butiku, letuška, zubařka. Původně jsem si představoval, že tu písničku nazpívám s několika různými zpěvačkami. Pak jsem ale usoudil, že na všechny role stačí Lucie Bílá. Ona souhlasila a písnička byla na světě.
V letošním roce oslavujete patnáct let existence. Zdá se, že vás nepostihly žádné velké problémy, protože sestava je v podstatě neměnná. Je to tak?
Igor: Máš pravdu. V srpnu uběhlo patnáct let od chvíle, kdy jsme měli v Košicích první zkoušku. Kapelu jsme založili s bratrem Ivanem a baskytaristou Vilo Gutrayem. V devadesátém osmém s námi hrál klávesista Marián Čekovský, který ale v následujícím roce odešel. Nahradil ho Zoltán Šallai a od května 1999 je tedy základní sestava stejná. Jako poslední se přidal náš nejmladší bratr Dušan.
Bylo těžké to tak dlouho vydržet se stejnými lidmi?
Igor: Nebylo to těžké a jsem na to hrdý. Máme v kapele určená pravidla, která dodržujeme. Nepřebíráme si holky, peníze bereme všichni stejné a staráme se o to, aby všechno fungovalo, protože je to náš společný zájem.
Jak bude vypadat koncert v rámci aktuálního turné?
Igor: Dáme z každého alba něco. Jak už říkal Dušan…
Zahrajete i Ženušky?
Igor: Ano.
Kdo zazpívá ženské party?
Igor: Nech se překvapit.
Turné No Name:
7. 11. Brno
8. 11. Ostrava
10. 11. Praha, Lucerna
22. 11. Bratislava
24. 11. Košice
JAROSLAV ŠPULÁK