Monkey Business: Nesnášíme, když je v písničkách patos
0 jsk 7.3.2013Pražská kapela Monkey Business vydává nové album. Po téměř čtyřech letech přichází s kolekcí nazvanou HappinessOfPostmodern Age, na které se kromě kapely svým hostováním podíleli především americká písničkářka Joan Baez, dále AshleySlater, Ivan Mládek, Vladimir 518, Vojta Dyk, Tereza Černochová a další. Na otázky odpovídají zpěvák Matěj Ruppert a baskytarista Pavel Mrázek.
Pokud vím, původně měly být texty na nové desce v češtině. Proč to tak není?
Ruppert: Snažili jsme se o to, dělali jsme na tom rok a půl, ale nakonec jsme usoudili, že to není správná cesta.
Mrázek: Definitivně jsme to poznali ve chvíli, kdy jsme písničky nazpívali. Začali jsme se totiž bát, abychom nezměnili Monkey Business. S českými texty to totiž byla úplně jiná kapela.
Ruppert: Kdybychom si řekli, že je to skvělé, neřešili bychom to. My si ale nic takového říct nemohli.
Součástí cédéčka jsou překlady textů do češtiny od Vráti Šlapáka. Jsou to doslovné překlady?
Mrázek: Je to volný básnický překlad, takže tím vlastně vznikl úplně nový tvar. Je v něm vystižena podstata písničky a toho, co textem chceme říct. Zároveň je každý text přebásněný ve stylu jiného básníka – Franty Gellnera, Egona Bondyho, Josefa Kainara, Františka Halase, Karla Hynka Mácha a dalších. Podle mě je to úžasná věc, do jisté míry průlomová. Suchý překlad písňových textů totiž bývá nezáživný.
Kdo je vlastně Vráťa Šlapák?
Ruppert: Náš dvorní textař, se kterým jsme spolupracovali na všech deskách. Také je náš dlouholetý kamarád a fantastický angličtinář. Způsobuje vlastně i to, že někdy našim textům hůře rozumí i rodilý mluvčí. Vráťa má totiž daleko větší slovní zásobu než průměrný Angličan nebo Američan. Studoval v zahraničí a je podle nás trochu převzdělaný, takže se s ním o určitých věcech vůbec nedá diskutovat. Když tvoříme text, probíhá to tak, že Roman Holý, Pavel a já vymyslíme nápad a Vráťa mu dá tvar a formu.
Změnily se nějak vaše texty od minulých alb?
Mrázek: Rozhodně jsou osobnější, což je dáno tím, že jsme dospěli. Někteří z nás mají rodiny, přestěhovali se z Prahy a všichni žijeme trochu jiný život, než jsme žili před deseti lety. Takový ten specifický humor v nich ale zůstal také. Na desce je například text o tom, že děti ve své podstatě omezují fantazii, protože své rodiče tlačí do reálného světa.
Ruppert: Při hodnocení textů se možná nabídne slovo „zvážnění“. Není to ale přesné. I ten nejvážnější textový nápad, který je na albu, je vždycky nějak pokryt naším interním humorem.
Měly texty Monkey Business vždy nějaký příběh?
Ruppert: Je to příznačné pro starší texty a je to tak i na novém albu. Příběh, který mnohdy není z textu úplně patrný, se také hodně odráží i v našich videoklipech. Často v nich nejdeme po obsahu textu, ale po jeho pozadí. Někdy nás inspiruje hloupost, jindy zase vážná věc. Například text k písničce Intercooler vznikl na základě příběhu jednoho anglického popeláře, který kdysi vyhrál nejvyšší jackpot. Řekl ale, že nezmění svůj život a bude nadále popelářem. Jedinou změnou, kterou udělal, bylo to, že koupil hospodu, do které se svými kolegy popeláři hodili. Napsali jsme o něm text a jeho příběh sledovali dál. Postupem času se ukázalo, že má špatný konec. Dnes už má dluh dva milióny liber, je na pracáku, zničil si rodinu a chlastem i drogami si úplně podělal život. Možná bychom na další desku mohli napsat písničku Intercooler II., která by po tom původně hezkém příběhu pokračovala ke smutnému konci.
Jaká je vlastně hudba na vaší nové desce?
Mrázek: Různorodá, jako pokaždé. Na jednu stranu jsou tam veselejší skladby, na druhou polohy, které máme rádi, také sentiment a melancholie. Naše písničky ale nesmí být moc vážné, nesnášíme například, když je v nich patos.
Monkey Business mají svůj charakteristický zvuk a při vydání předešlých tří alb čelili osočování z určitého opakování. Myslíte si, že jste se tentokrát z něčeho takového vymanili?
Mrázek: Takové řeči skutečně byly, my jsme ale v kapele nikdy neměli pocit, že bychom se opakovali. Od úplného začátku jsme se snažili nebýt pouze ve funky škatuli, do které jsme byly od první desky řazeni jistě i proto, že jsme si o to svými tehdejšími prohlášeními řekli. Snažíme se být co nejbarevnější. Máme rádi kapely, které byly nebo jsou schopny vyjít hudebně do různých končin, například Beatles. Chceme být také různorodí.
Výhradním autorem hudby je u vás Roman Holý. Konkuruje mu v tom vůbec někdo?
Ruppert: V podstatě ne. Skladatelsky zruční jsou i Olda Krejčoves a Ondřej Brousek. oba ale mají trochu jiný přístup k hudbě i životu, takže jejich nápady v Monkey Business moc nefungují. Roman stále říká, aby někdo z nás přinesl nápady, s nimiž bychom dál pracovali. Může to být prakticky cokoli. Zatím se ale nikomu nepodařilo přinést písničku, která by se dostala na album. Nápady, které jsou od někoho jiného, se ale někdy do skladeb zapracují. Na nové desce je třeba písnička, která vychází z riffu Oldy Krejčovse. Jmenuje se Realistic Romantics, má v ní ale jenom ten riff.