Melissa Auf der Maur: Glenn Danzig je můj hrdina
0 Redakce 3.12.2010V neděli 5. prosince se v pražském Lucerna Music Baru představí kanadská zpěvačka, baskytaristka, skladatelka, ale také fotografka, filmařka a avantgardní umělkyně Melissa Auf der Maur. Přijede představit své nové album Out Of Our Minds, které je součástí multimediálního projektu. Do něho patří také komiks a film.
Jakým způsobem jste se podílela na tvorbě filmu?
Vymyslela jsem koncepci, vše jsem organizovala a platila, hrála, starala jsem se o jídlo pro štáb, dělala jsem opravdu všechno. Základ mě napadl na základě titulní písničky Out of Our Minds. Pak jsem potkala režiséra Tonyho Stonea, který je mimochodem napůl Čech, a společně jsme ten příběh domysleli. Dotočili jsme i dva videoklipy k písním Out of Our Minds a Meet Me On A Dark Side, které jsou jeho rozšířením. Účinkují v nich postavy z filmu zasazené do jiných míst.
Na albu se jako host objevil i Glenn Danzing. Jaký byl konkrétně jeho přínos?
Zpívá se mnou duet Fathers Grave, který jsem napsala pro něho jako dárek. Je to můj hrdina, vzhlížela jsem k němu jako malá, když jsem byla velmi plachá dívka. Je to mytologický muž, válečník. Poslechem jeho hlasu jsem získávala sílu. Proto jsem ho pozvala, aby se mnou stvořil a nazpíval tuto píseň.
Dáváte svým studiovým hostům volnost album nějak ovlivnit, anebo máte o jejich práci jasnou představu?
Především chci, aby byli sami sebou. Chci je mít na albu v jejich vlastní poloze. Zvu je, protože je respektuji a věřím jejich talentu. I když hudbu tvořím převážně sama, tvořím ji už pro konkrétní hosty. Kdyby Glenn chtěl, mohl klidně improvizovat. Mohl přijít s invencí, ale vybral si zůstat věrný tomu, co jsem pro něj složila.
Jaké písně budete v Praze hrát?
Písničky z obou svých sólových alb. Baví mě je hrát dohromady. Hlavně chci ale říct, že se do Prahy chci podívat celý život.
Jak to?
Od té doby, co jsem na škole poznala art nouveau, své nejoblíbenější období v dějinách umění. Když jsem ho viděla, zdálo se mi známé. Mám pocit, že znám pražskou architekturu, a líbil se mi každý obraz Prahy, který jsem kdy viděla. Patnáct let cestuji po celém světě a nikdy jsem se ještě nedostala do jediných dvou měst, kam jsem se vždy chtěla z uměleckých důvodů podívat – do Prahy a do Benátek. Konečně se podívám do města, o kterém si myslím, že jsem v něm žila v minulém životě. Nemůžu se dočkat. Dorazím o den dřív, abych se mohla podívat do muzeí. A taky jsem slyšela hodně dobrých zpráv o houbách v České republice.
Jaroslav Špulák, Šárka Hellerová