Jiří Suchý z Tábora: Mikrofon nabízí intimitu hereckých prostředků
0 jsk 2.11.2021Jiří Suchý z Tábora se vedle herectví a scenáristiky s úspěchem věnuje rozhlasové tvorbě a spolupracuje i s celou řadou vydavatelů audioknih. Již dvakrát byl nominován na prestižní cenu Českého rozhlasu Neviditelný herec.
Supraphon nedávno vydal audioknihu, kterou Jiří Suchý z Tábora načetl podle slavného románu Pavla Frýborta Vekslák. Ten se odehrává v Československu na konci osmdesátých let. Hlavním hrdinou je mladý muž, mající sny a ideály, ale při cestě za nimi se stává obětí vlastních intrik a postupně se namotává do kriminálního podsvětí šmelinářů a překupníků.
Román Vekslák se odehrává v roce 1988, tedy v roce, kdy jste se narodil. Co vám v románu přišlo nejvíc absurdní či nepochopitelné?
Právě proto, že jsem se v tom roce narodil, není mi ta doba až tak vzdálená jako například mým dětem. Nicméně absurdní mi samozřejmě přijde všechno, potřeba podvádět, krást, aby člověk měl alespoň na něco, co by si přál. A často to byla jediná cesta v žebříčku hodnot. Román Vekslák mě ale strhl především propracovaností psychologické spirály, kdy se z malého neškodného zlodějíčka postupně stává skutečný zločinec.
Několikrát jste byl nominován v anketě Českého rozhlasu Neviditelný herec, dokonce jste i rozhlasovou hru napsal. Co máte z tvorby na mikrofon nejraději?
Mikrofon nabízí určitou intimitu hereckých prostředků. Blízkost posluchače se pak nedá srovnat s jiným médiem. Jde o přenos z úst rovnou do ucha. Z duše do duše. A navíc bezinfekčně.
Vy sám posloucháte audioknihy?
Když to jde, audioknihu si rád poslechnu. Miluji Kingovo Vykoupení z věznice Shawshank v podání Oldřicha Kaisera. Naše doba si asi žádá interpretování psaného textu. Taková práce se ale nesmí uspěchat a je potřeba mít dobrého režiséra, aby se v záplavě stran jediný čtenář a interpret neztratil a mohl předat autorův fantazijní svět posluchači s maximálním respektem k původně psanému projevu.
(foto: Martin Kubica)