Frank Turner: Díky cestování utíká život pomaleji
0 Šárka Hellerová 11.3.2014Britský folkrockový zpěvák a skladatel Frank Turner vystoupil v neděli večer v pražském Lucerna Music Baru. Jeho koncertní set trval hodinu a čtyřicet minut a přítomné diváky si doslova podmanil.
Své poslední album jste nahrával ve Spojených státech s producentem Richem Costeyem. Proč jste se rozhodl točit za oceánem?
Protože tam pracuje Rich. Jedna má část se bála jet za ním do Los Angeles, protože je to hrozné klišé. Jakmile evropská kapela získá nějaké renomé, vydá se rovnou do Hollywoodu. Ale když jsem chtěl pracovat s Richem, musel jsem jet za ním. A nakonec bylo vlastně celkem jedno, kde jsme, protože jsme pracovali každý den, o rána do noci.
Chtěl jsem pracovat s ním, protože udělal mnoho dobrých alb. Zajímavé je, že mě v minulosti zaujaly hlavně desky, které dělal jako zvukový inženýr. Bavily mě víc než ty, na nichž pracoval jako producent. Dělal například na albech Johnnyho Cashe nebo Weezer, které mám rád a obzvlášť mě baví právě jejich zvuk. Když jsem přemýšlel, jestli s Richem pracovat, měli jsme za sebou sérii dlouhých telefonátů a on mě v nich opravdu zaujal. Je bláznivý, je to ztřeštěná osobnost. Je ale také velmi chytrý a pracovitý, prostě skvělý spolupracovník.
Prý vás nutil přetáčet jednu písničku až čtyřicetkrát, zatímco vy ji obvykle nahráváte třeba jen čtyřikrát. Je to podle vás na výsledku znát?
Rozhodně ano. Ale ocenil jsem to až na konci nahrávání. Když jsme byli v půlce, začínal jsem z toho být otrávený. Zpětně mi však došlo, že chtěl, abych zněl vyčerpaně a zlomeně. Na konci už jsem měl nakřáplý hlas a teprve v tu chvíli řekl, že už to máme. Sice mě to vytočilo, ale bylo to dobře udělané.
Natočíte s ním v budoucnu další album?
To je teď pro mě dost zásadní otázka, protože přemýšlím, jak pokračovat dál. Zrovna v kapele diskutujeme o tom, s kým natočím další album. Kdybych chtěl natočit desku, která bude znít podobně jako Tape Deck Heart, tak to rozhodně bude on. Ale možná budu chtít zvuk trošičku jinak. Ještě jsem se nerozhodl.
Jako muzikant hodně cestujete. Máte k tomuto způsobu života kladný vztah?
Díky cestování život utíká pomaleji, což je dobře, protože si ho víc užijete. Tak mě napadá, znáte knihu Hlava XXII od Josepha Hellera? Je to moje nejoblíbenější kniha, trochu černá komedie. Je tam chlápek, který je naštvaný pokaždé, když ho někdo něčím zaujme, protože život najednou letí a on chce, aby plynul pomalu a trval co nejdéle.
Ale na turné to podle mě funguje přesně naopak. První koncert probíhajícího turné proběhl před dvěma týdny v Amsterdamu, a mě připadá, že to bylo před půl rokem, protože se mezi tím stalo tolik zajímavých věcí. Klišé o tom, že muzikanti znají jen parkoviště a šatny, a když mají štěstí, tak i hotely, je pravdivé.
Jaké to má výhody?
Můžete mluvit s lidmi po celém světě a něco se o něm dozvědět. Teď jsem měl hodinku a půl, tak jsem se poprvé v životě prošel po Praze. Je to perfektní. Navíc pak znáte ve světě tolik lidí, že kamkoli byste se chtěl vrátit, máte u koho přespat.