Clou se vracejí ve velkém stylu
0 Redakce 11.10.2008Kapela Clou přibrala pátého člena a se silou pěti koní se chystá ohromit své fanoušky. Bez diskuse natočila nejtvrdší a nejbohatší desku. „Lidi budou čumět!“, říkají s úsměvem bubeník Rae a nový kytarista Pavel.
Úplnou novinkou je v Clou pátý člen, druhý kytarista Pavel Bureš, jak jste se ke spolupráci dostali?
Rae: Dlouho jsme přemýšleli o pátém členovi, protože kapela vlastně začínala v pěti. Nechtělo se nám do toho, protože je to zásadní zásah do kapely, a hlavně jsme o žádným, kterej by se nám líbil, nevěděli. Pája z 5th April byl výjimkou, ale v žádným případě jsme nechtěli bortit jinou kapelu. Došlo na to, až když se 5th April rozpadli.
Nová deska For Tonight, která vychází 13. října, má bez pochyby bohatší a tvrdší zvuk, souvisí to s vámi vyžádaným mixem od Amáka ze Sunshine, nebo spíš s dalším kytaristou?
R: Fakt je, že Pája má docela tvrdou kytaru. My jsme kdysi přemýšleli o nějakým brutálním metalovým projektu právě s ním a s naším kytaristou Péťou. Dali jsme pár zkoušek, který proběhly dost extrémně. Takže Pájova kytara nás určitě ztvrdila. Pak je tu věc mixu. V tom původním byly potlačený kytary, což se nám nelíbilo. Proto jsme oslovili Amáka.
Ty jsi Pavle měl v úmyslu přinést do Clou tvrdší kytaru?
Pavel: To vůbec ne, zvuk vykrystalizoval až při mixu. Já jsem rád, protože teď zní kytary skvěle, ale nijak zásadně to zvuk kapely nemění.
Každopádně se tedy shodneme, že je deska tvrdší. Obloukem se tedy dostáváte blíž k vašim kořenům, tedy k původnímu emo a punk-rocku. Zajímavé je, že se s vámi v této fázi setkávám v kavárně Louvre, v podniku dost jiného ražení. Chodíte sem někdy vy osobně?
R: Ne (smích). Tohle vybraly holky z managementu, protože se tady dají dělat rozhovory. Tam, kam chodíme my, tam bys asi rozhovor nepořídil. Samozřejmě už nechodíme na stejný místa, jako když nám bylo dvacet. Člověk s věkem zpohodlní. Baví nás koukat na hezký holky a ne na otrhaný punkerky, co se nám líbily před osmi lety. Snažíme se prostě chodit do barů, kde je na co koukat (smích). A samozřejmě Sedmičku nikdy neopustíme. Tam rádi zajdeme na dobrej koncert. Díky Sedmičce naše kapela vznikla.
Zpátky k nové desce. Když jsme u těch novinek, ve skladbě Save Yourself jsem objevil krátkou elektronickou vložku, jak vznikla?
R: V podstatě náhodou. Když jsme tu píseň nahrávali, najednou jsem měl pocit, že by to chtělo něco speciálního, nejlíp nějaký techno! Vůbec nevím proč, svýho času jsem byl docela odpůrce tohohle stylu. Na druhou stranu znám spoustu lidí z punkových kapel, který mají fakt nářezový elektro projekty. Takže jsme to zkusili. Trochu jsme se báli, ale nakonec se nám ta pasáž strašně líbí, i když se občas někdo zježí, jestli jsme normální. A to jsem původně chtěl, aby měla dvacet minut. Aby byla fakt prdel (smích), ale to neprošlo.
Už nějakou dobu máte v kapele nového baskytaristu Štěpána. Vidíte v jeho příchodu do kapely s odstupem času nějaký zcela nečekaný přínos?
R: Štěpán měl dlouho trochu nešťastnou roli benjamínka. Měli jsme úspěšnou desku, hotový písničky a on neměl možnost do kapely přinést nic novýho. U poslední desky se ale zapojil do skládání textů a všem dokázal, jakej je machr. Jeho texty jsou skvělá práce, je výbornej v angličtině.
Máte už vybudovanou docela silnou pozici v klubech. Co ale byly vaše nejdivočejší sny na začátcích kariéry?
R: Já osobně mám pořád ještě dost divoký sny. Vždycky jsem měl děsnou touhu vypadnout a udělat kariéru ve Státech. S Clou nebo i sám. Pořád ještě se tomu nebráním a dokud to nezkusím a nevrátím se s pláčem, nebo se mi to nepovede, tak asi nebudu úplně šťastnej.
Tuhle kapelu jsme zakládali s tím, že chceme udělat něco pořádnýho. Prošli jsme spoustou projektů, kde to nefungovalo z různých důvodů, někdo neuměl hrát, někdo nechodil na zkoušky a tak dál. Pak Péťa řekl, že bychom mohli vyhrát Anděla, to se nám povedlo, tak leda že bychom dostali ještě tři, aby měl každej z kapely jednoho doma (smích).
Recenzi nové desky Clou For Tonight si můžete přečíst v sekci Recenze
P: Můj sen byl mít Orange bednu a Fender kytaru a to se mi teď splnilo. Ne vážně, pro mě bylo vždycky důležitý být v kapele s lidma, který to myslej vážně. O Clou vím, že dobrou muziku dělat uměj a hlavně to chtěj někam dotáhnout, takže jsem spokojenej.
Už dostatečně rozebíraný odchod baskytaristy Bugsyho vás na nějakou dobu částečně ochromil. Přesto, jste si dnes vědomi něčeho pozitivního, co vás ta epizoda naučila?
R: Dostali jsme se do kolotoče, ve kterým se postupně začala vytrácet radost z hraní, bylo to fakt unavující a Bugsy to prostě nevydržel. Mně osobně to problém nedělá, já jsem do muziky zakouslej a dělám ji naplno, ale třeba Lukáš po čase taky začal projevovat jistou únavu. Potřeboval cítit tu radost. Už si dáváme pozor, bereme si víc volna, nedomlouváme většinou víc než čtyři koncerty měsíčně i kdyby to mělo bejt za milion.
Chystáte na koncerty k novému albu nějaké speciality?
R: Chceme hrát ještě o sto tisíc miliónů procent líp než doposud! Vzhledem k bohatší desce přibereme nějaký samply a klávesy. A navíc bude druhá kytara. Myslím, že když se to povede, budou lidi docela čumět (smích).
JAKUB ANDĚL