Citizens!: Kapely dělají kompromisy dříve, než vůbec začnou
0 Šárka Hellerová 7.8.2013Britská skupina Citizens! vystoupí o víkendu na Grape Festivalu v slovenských Piešťanech. V červnu jsme ji mohli vidět v Praze na festivalu United Islands. Existuje od roku 2010, na svém kontě má debutové album Here We Are, které u nás vydali Universal Music. Na otázky odpověděl zpěvák Tom Burke.
Producentem vaší první desky Here We Are je Alex Kapranos z kapely Franz Ferdinand. Jak k této spolupráci došlo?
Alex byl můj přítel a učitel dříve, než producent této desky. Když slyšel naše demonahrávky, líbily se mu. Radili jsme se s ním, jaká nahrávací společnost by byla vhodná a s jakými producenty spolupracovat. S většinou z nich jsme si ale nesedli. Věděli jsme, že chceme dělat pop a jak má znít. Každý producent řekl, že to je skvělé, že to dostane do rádia, ale musíme to trochu upravit. V zásadě všichni chtěli, aby to ve výsledku znělo jako Killers nebo třeba Kings of Leon. To se nám nelíbilo. Když jsme to vyprávěli Alexovi, řekl, že to s námi rád zkusí sám a že zkusíme desku udělat tak, aby nás to přesně vystihovalo. Hned jsme souhlasili. Příliš mnoho kapel dělá kompromisy dříve, než vůbec začnou. Není žádný dost dobrý důvod pro to, abychom to tak dělali také. Nedovedu si to představit.
Co jste na Kapranosově práci nejvíce ocenili?
Právě to, že nás nechal být těmi, kým jsme. Alex má dobrou reputaci, hodně lidí si asi myslí, že jsme se spoluprací s ním chtěli zviditelnit. Přivlastnit si kousek jeho slávy. Ale není to tak. Nedovedete si představit, kolik má nadšení. Míra jeho zapojení a jeho oddanost jsou velmi inspirující. Dal tomu všechno. Bydleli jsme u něj doma, pracovali jsme sedm dní v týdnu, čtrnáct hodin denně. Mysleli jsme, že to bude trvat tak čtrnáct dní, nakonec jsme na tom takhle intenzivně pracovali dva a půl měsíce. Měl plno energie. Pokaždé, když jsme něco udělali, ptal se, proč jsme se tak rozhodli a jestli si svůj postoj dokážeme obhájit. Naši kapelu ta zkušenost úplně změnila. Myslím, že jsme se vlastně díky němu opravdu kapelou stali.
Máte rádi všechny desky Franz Ferdinand?
Jsem jejich fanoušek od prvního alba. Úplně mě nadchli, v tu dobu to byla velmi vzrušující kapela. Jsou přístupní, komerční, populární a zároveň uvěřitelní a zajímaví. Nechceme znít jako oni, ale stejného efektu bychom také rádi dosáhli.
Pocházíte z Londýna. Ovlivňuje to město vaši hudbu?
Řekl bych, že ano. Zrovna nedávno jsem o tom přemýšlel. V Londýně je mnoho kapel a mnoho z nich je velmi dobrých. Myslím, že to je právě neustálou soutěží mezi nimi. A nejen mezi nimi, jsou tam také mraky novinářů a hudebních fanoušků, každý má svůj názor a ten říká. Spousta lidí plácá blbosti, ale jiná spousta ví, o čem mluví, takže si nemůžete dovolit lenost. Vlastně je to docela náročné prostředí.
Vaše album vyšlo u labelu Kitsuné, který je francouzský. Jak jste došli k této spolupráci?
Alex nám doporučil, abychom si vybrali label, ke kterému máme vztah a který má osobní přístup. Tvrdil, že není potřeba být u nikoho velkého. Člověk z Kitsuné nasedl v Paříži na vlak, podjel kanál a strávil s námi celý den v Londýně. Zamiloval si naši kapelu a věřil nám. Byl připraven nás podpořit v tom, abychom se svobodně rozvíjeli. Nechtěl nás tlačit do nějakého unifikovaného výrobního procesu, což asi dělá mnoho společností. To se nám líbilo.
Mluvíte celou dobu o popu, ale vaše hudba je označovaná jako indie rock. Co o tom soudíte?
Dneska je to strašně složité. Slovo indie hrozně zobecnělo. Co to vlastně znamená? Hudba s kytarami? Nebo umělci, kteří si sami píšou písničky, na rozdíl od těch popových? Nejsem si jist. Já naší hudbě říkám pop. Nebo eklektický pop, mám-li se to upřesnit. Případně experimentální pop. Ale daleko víc pop než experimentální. Klidně můžete říct i indie, nebo alternativa, je to v pohodě.
Které kapely vás ovlivnily a které vy osobně milujete?
Tenhle rok jsme hráli na festivalu v Moskvě. Hlavní hvězdy byli Alt-J, Hot Chip a my. Byl jsem nadšený, těch dvou kapel si velmi vážím. Hot Chip miluji už dlouho. Je to jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Dělají úžasně jednoduché, ale silné melodické písně. Není na nich nic laciného a povrchního.