Cartonnage: Na internetu trávíme čtyři hodiny denně
0 Redakce 6.9.2011Pražský elektropopový tandem Cartonnage vydal v minulých týdnech své v pořadí třetí album I’m Not Your Computer. O jeho podobě, internetu, kytaře i piánu vyprávějí zpěvačka Vanda Choco i producent a multiinstrumentalista Armin Effenberger.
Předcházející album Curiously Connected z roku 2008 jste vydali u společnosti EMI. Proč vychází vaše novinka vlastním nákladem?
Vanda Choco: Naše debutové album jsme v roce 2004 vydali také na vlastní značce. Před druhým jsme byli osloveni společností EMI, s níž jsme nakonec podepsali smlouvu na vydání jedné desky. K vydání třetí jsme měli nabídku i od jiného labelu, ale nakonec jsme se na poslední chvíli rozhodli vydat si ji zase sami. Veškerou naši tvorbu a práci kolem děláme naplno. Třetí album vznikalo intenzivně dva roky, a představa, že práva na ně smluvně odevzdáme někomu jinému, nás vůbec nenadchla. Proto jsme se rozhodli si je ponechat.
Armin Effenberger: Minulé album jsme vydali u Escape, sublabelu EMI. Byly u nich tehdy například Ecstasy Of St. Theresa a další kapely, které k nám filozoficky patřily. Cítili jsme se mezi nimi dobře. Dnes je ale situace jiná. Kapely vydavatele opouštějí a využívají nového prostoru, který pro ně otevřel především internet. To v našem rozhodování hrálo dost důležitou roli, byť je situace na hudebním trhu složitá jak pro kapely, tak pro velká i malá vydavatelství.
Je pro vás internet klíčové médium pro šíření a propagaci vaší hudby?
Armin Effenberger: Je pro nás nejzásadnější, protože skýtá spoustu možností. Kapely, které se rozhodnou starat se o svou muziku samy, se musí naučit hledat nové cesty. Někdy to jde metodou „pokus – omyl“, ale pokud má kapela chuť a odhodlání, může pro ni být internet velmi klíčový.
Vanda Choco: Díky internetu máme zahraniční fanoušky, kteří si nás sami našli. Existuje o nás už například blog v japonštině.
Armin Effenberger: V devadesátých letech fungovaly velké vydavatelské firmy výborně, Speciálně české pobočky se ale nikdy nenaučily prosadit zajímavé tuzemské kapely venku a nenašly k tomu ani dostatek entuziasmu a chuti. Internet je v současnosti dobré prostředí k tomu, aby se to kapelám povedlo. Podmínkou je, aby na to měly a aby se tomu dostatečně věnovaly.
Vy ty podmínky splňujete?
Armin Effenberger: Jsme přesvědčeni, že ano. Rozhodně tomu věnujeme spoustu úsilí. Naše hudba jsou písničky s elektronickým hávem. Na zahraničních festivalech a koncertech potkáváme skupiny, které hrají podobně. Cítíme se s nimi být na stejné lodi a je nám s nimi příjemně. V Čechách na podobné kapely tolik nenarážíme, protože u nás elektronika nemá takové zázemí, jaké mají třeba kytarovky nebo bigbítová scéna. V osmdesátých letech, kdy byla elektronika na vzestupu, se u nás taková scéna nevytvořila.
Vanda Choco: Už se nám například téměř podařilo dohodnout vydání naší nové desky v Německu. Měla by tam vyjít v listopadu až prosinci. Jednáme také o spolupráci ve Francii. Mile nás rovněž překvapilo, kolik lidí z celého světa si naši desku našlo a jak dobře na ni reagují. Na internetu trávíme čtyři hodiny denně, což je potřeba.
Říkali jste, že vaše hudba jsou písničky s elektronickým hávem. Jak vznikají?
Armin Effenberger: Vždycky u piána a kytary, tak nejdřív vzniknou harmonie a melodie. Sdílíme názor, že pokud písnička nefunguje s kytarou nebo piánem, nebude fungovat ani jinak. Pak už by šlo jen o jakýsi abstraktní taneční koberec, který může být bezvadný, ale není to písnička.
Vracíte se někdy ke svým písničkám v původním tvaru, tedy s kytarou nebo piánem?
Armin Effenberger: Stává se to, hráli jsme například koncert pouze se zpěvem a piánem. Na každé desce máme navíc dvě pomalé písničky a láká nás připravit na jejich základě i nějaký akustický koncert. Na našem prvním albu jsme měli celou řadu akustických a klasických nástrojů. K elektronice jsme se postupně více přimkli především proto, že jsme hledali zvuk, který by pro nás byl zajímavý.
Na albu dostal také dost velký prostor zpěv…
Armin Effenberger: Vanda je v kapele lídr a všechno se odvíjí od toho, aby se v té pozici a hudbě cítila komfortně a mohla si za svou prací stát.
Vanda Choco: Písničky píšeme společně, takže od začátku si melodie tvořím tak, abych se v nich cítila dobře. Armin mě jen občas musí krotit ve vrstvení hlasů, protože v tom jsem velice vynalézavá.
JAROSLAV ŠPULÁK