Poznámka k jednomu mýtu
0 Rémy Martin 31.7.2013Minule jsem se zmínil o výběru reprobeden pro domácí poslech a tak trochu v opozici k vizi „čistého“ poslechu jsem doporučil používat ekvalizér (a to z důvodů čistě fyziologických, nikoliv objektivních). Tento názor berme spíše jako téma k diskuzi. Nedá se zde najít jednoznačné a konečné řešení. Posloucháme v různých hlasitostech a v různých akustických podmínkách. Často se řeší problém, čím to je, že poslech je poněkud neuspokojivý – nejvíce u akustických nahrávek klasické hudby. Ale proč, čím je to způsobeno? Člověk přece investoval do nejlepšího možného zvukového aparátu; zvuk jej však přesto nenaplňuje tak, jak by si představoval. Nejzásadnější problém bývá skryt paradoxně na samém začátku – v akustických vlastnostech poslechové místnosti. Ty jsou sice ovlivnitelné, ale jen do určité míry. Pokud bychom, co se úprav týče, šli ve svém bytě vstříc pouze zvuku, vypadal by náš příbytek jako vytlumené studio bez oken.
V této souvislosti bych rád zmínil jeden zajímavý pokus, který probíhal pod dohledem psychologů. Experiment spočíval v tom, že tzv. „sluchařům“ se připravil test naslepo. Testovaným osobám pak byly z různých přehrávačů, zesilovačů, reprobeden, atd. pouštěny totožné hudební ukázky. Výsledky byly ve většině případů tristní. Například v testu propojovacích kabelů téměř u všech zvítězilo naprosto komické propojení kovovým ramínkem na šaty, jež přebilo veškeré drahé kabely! Tedy o čem by to mohlo svědčit? Moje vysvětlení je, že mnoho hudebních aparatur nabízí více, než jsme schopni ocenit, nebo lépe řečeno využít. Subjektivně uspokojující poslech nepotřebuje superdrahé a superpřesné přístroje tolik, jak si myslíme. Domnívám se zkrátka, že automatické spojování příjemného hudebního zážitku s drahými přístroji je mýtus. Často se zapomíná právě na subjektivní vnímání a na vliv poslechového prostoru – a zrovna tyto dvě záležitosti se nedají vyřešit jen s pomocí reprobeden za neskutečné ceny. „Vady“ prostoru či lidské fyziologie a subjektivity bych se proto nebál řešit netradičně a bez předsudků – například právě ekvalizérem nebo hledáním vhodnějšího umístění reprobeden.
Osobně používám bedny za 4100 kč a jsem s nimi celkem spokojen. Jedná se o ALESIS Monitor One MKII. Na poslech klasické hudby ve středních hlasitostech zcela postačují a při této ceně jsou absolutně bezkonkurenční. Nechal jsem si je doporučit a po jejich poslechu jsem byl příjemně překvapen. Kdo si bedny koupí, neprohloupí. Zde však musím na něco upozornit – stejně jako je tomu u sluchátek, i v tomto případě je potřeba desítek hodin provozu, než se dostaneme na maximální kvalitu. Pokud vám tedy zvuk bude připadat z počátku fádní, věřte, že postupem času se bedny „vyhrají“.
Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.
Každou sudou středu v 19:00, lichý pátek v 10:00 a sudou sobotu ve 12:00 poslouchejte Vybrané tóny Rémy Martina na rádiu Classic.