Pocit ztraceného ráje
0 Rémy Martin 28.11.2013Lidská psychika téměř každého z nás obsahuje element, který Mircea Eliade definoval termínem pocit ztraceného ráje. Ve stručnosti se dá vyložit jako dojem, že dřív, většinou kdysi dávno, bylo lidem, popřípadě zvířatům, nebo dokonce samotné Zemi lépe. Tento pocit komplikuje snahu o pravdivé zhodnocení vzpomínek a historie. Tím se ale v tuto chvíli nebudu zabývat.
Je vám ale asi jasné, že se jedná o mýtus a smyšlenou představu. Tato představa si nalézá své variace i v hudbě. Jedna z nejkřiklavějších je idealizace Mozarta, přesněji řečeno celého klasicismu. Nicméně, mýtus o tom, že dříve bylo lépe, je velice zdravý, protože vzbuzuje nespokojenost. A jak jsem již jednou psal, mnoho nejušlechtilejších projevů lidské kultury a lidského ducha vznikalo v krutých podmínkách.
Například nejvyšší plody myšlení, matematiky, techniky a filozofie staré Číny, ze kterých těžíme dodnes, vznikly v době nepřetržité, 150 let dlouhé války. Naopak taková Viktoriánská Anglie 19. století byla výjimečná tím, že jako jedna z mála epoch žila pocitem, že je na vrcholu a že nikdy dříve lépe nebylo a dokonce, že již snad ani lépe být nemůže. Byla to zkrátka doba relativní spokojenosti a vyrovnanosti (vzato globálně).Paradox spočívá v tom, že tato spokojenost pravděpodobně způsobila, že Viktoriánská Anglie po sobě nezanechala prakticky nic zásadního a významného. Naopak v hojné míře kvetl kýč. Otázkou tedy spíš je, jestli se snažit mýtus ztraceného ráje nějak vyvracet.
Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.
Každou sudou středu v 19:00, lichý pátek v 10:00 a sudou sobotu ve 12:00 poslouchejte Vybrané tóny Rémy Martina na rádiu Classic.