Robert Plant: Band Of Joy znamená oddat se práci s hudbou
0 Redakce 29.9.2010Band Of Joy byla kapela z anglického Birminghamu. V podstatě ji lze chápat jako předchůdkyni slavných Led Zeppelin, jelikož u jejího zrodu v roce 1965 stáli tehdy nadějný zpěvák Robert Plant a tehdy talentovaný bubeník John Bonham.První etapa její existence trvala tři roky, do osmašedesátého. Pak přišla fuška v The Yardbirds a později vznik Led Zeppelin. Jedním z bedňáků původních Band Of Joy byl Noddy Holder, pozdější tahoun Slade.
V roce 1977, za nástupu punku a útlumu slávy Led Zeppelin, se Plant a Bonham k Band Of Joy vrátili. V osmdesátém roce ten druhý zemřel, kapela nicméně fungovala ještě tři roky poté.
Nyní jsou tu Band Of Joy znovu. Plant se obklopil muzikanty – kamarády a vystartoval na koncertní pódia pod hlavičkou Robert Plant & Band Of Joy. Aby v tom byl trochu zmatek, před několika málo dny se na trh dostalo album pojmenované Band Of Joy. Plant je nahrál s kytaristy Darrellem Scottem a Buddym Millerem, baskytaristou Byronem Housem, bubeníkem Marcem Giovinem a vokalistkou Patty Griffin.
Legendární hlas Led Zeppelin na něm představuje vlastní verze písní z tvůrčích dílen jiných – sáhl po repertoáru Low, Los Lobos, Barbary Lynn, Townese Van Zandta nebo Richarda Thompsona.
„Band Of Joy, kapela ze šedesátých let, byla zkouška různorodosti a dynamických možností hudby té doby. Teď jsem zatoužil ji oživit, právě v této etapě mé kariéry. Chtěl jsem s její filozofií představit svou současnou uměleckou osobnost a učinit to navíc prostřednictvím písniček jiných autorů. Chtěl jsem ty skladby nakopnout, nastartovat, odlehčit i změnit. Zpívám tak, jak zpívám. S původními verzemi se mohu popasovat pouze ve stylu Roberta Planta. Angel Dance je pecka, která symbolizuje můj momentální hudební názor. Text od Los Lobos je ideální pro start nové etapy, při které se chci dotýkat hudby zleva i zprava,“ řekl v propagačním rozhovoru pro společnost Universal Music Plant.
Spolu s ním kolekci produkoval kytarista a hráč na další strunné nástroje Buddy Miller. Byl už při tom, když Plant před třemi lety nahrál s americkou countryovou zpěvačkou Alison Krauss skvělé album Raising Sand. Pospolu teď přichystali aranže několika tradicionálů a Plant o svém uměleckém kolegovi tvrdí, že je „kustodem v muzeu rock’n’rollu“. Jinými slovy prý sotva kde sežene tak sečtělého znalce hudební historie. Na kolekci pak s původními verzemi písniček jiných dělali leckdy divy.
„Třeba Falling In Love Again je v originálu krásná černá balada se všemi těmi skvělými věcmi, které pop v roce 1964 nabízel. Obohatili jsme ji o další vokální party, protože to je základ fungování Band Of Joy. Jiné vokální linky se obtáčejí kolem mého hlasu. V Led Zeppelin jsme na sebe vokály kupili minimálně, ale v téhle kompozici se ten hlavní hluboký baryton stává charakterem celého alba,“ vysvětluje Plant.
Jeho hlasové nároky znamenitě naplnila i Patty Griffin, americká folková písničkářka, která má ve své diskografii sedm studiových alb a za sebou letní koncertování s Band Of Joy.
„Buddy Miller produkoval její letošní album Downtown Church. Navrhl mi, abychom to s ní zkusili, a ukázalo se, že to byl znamenitý výběr. Její hlasový vklad do písniček Monkey a Silver Rider je přínosný a současně svobodný. Potřeboval jsem v těch skladbách naprosto konkrétní barvu hlasu, tu, kterou má ona. Nikdy předtím jsem ji ale neslyšel takhle stylizovanou,“ říká Plant.
Když se ho novináři ptají, proč pro album nenapsal žádnou vlastní písničku, naopak se věnoval pouze věcem převzatým či tradicionálům, odpovídá jasně: „Momentálně jsem naprosto fascinován možnostmi, jaké hudba skýtá. Mnozí moji vrstevníci často říkají, že dnešní tvorba už není to, co bývala za našich časů. Nesouhlasím s tím. Jsem přesvědčen, že při skládání musí být člověk absolutně oddaný své práci. Když jsme chystali tohle album, bylo to přesně tak. Chtěli jsme ze starých písniček udělat nové, současně jsme těm původním chtěli vzdát hold. V první řadě šlo ale o to, abych si dobře zazpíval,“ uzavírá představování nového alba Plant.
Jaroslav Špulák