Motörhead: Pikové eso (díl II.)
0 Redakce 16.10.2008Lemmy zasvětil svůj život rock´n´rollu. Zní to jako klišé, ale když znáte Hawkwind a především Motörhead, víte, že výrazy jako klišé na tohoto muže nepasují. Vše je zde srdcařsky bráno smrtelně vážně. Jeho příběh pokračuje.
Nejhorší kapela na světě
Lemmy je nespravedlným vyhazovem a zradou zdeptán., ale ve svých třiceti se rozhodne postavit novou kapelu. Doba se změnila. A jak odpovídal Bob Dylan mongoloidům co nechápali jeho elektrické inspirace: „Najdi si nové kamarády!“ Nová kapela bude něco jako MC5, s energii Little Richardse, do toho trocha tvrdého rocku, bluesu a to celé v nekompromisní energii. Zkrátka rock´n´roll. Motorhead znamená nejprve v US slangu blázna do mašin, motorkáře, hot rod závodníka nebo drsně zažraného kamionáře. Později to byl feťácký argot pro uživatele speedu. Navíc to je jedna z posledních písní co Lemmy složil pro Hawkwind. Dát do hromady kapelu je jednoduché. Až příliš. Na kytaru staří známí Larry Wallis z Pink Fairies a na bicí Lucas Fox. Celoplanetární tisk je informován o existenci nové kapely. První koncert nedopadl.Všechno špatně. Druhý koncert jako předkapela Blue Öyster Cult je naprostý průser a ve všech směrech propadák. Motörhead jsou časákem Sounds popsaní jako: „Nejlepší z nejhorších kapel na světě.“
V této fázi by klidně mohl Lemmy hodit ručník do ringu. Ale je třeba dokonat pomstu a to přesto a právě proto, že nic nevychází. Nahrané dema se vydavatelství nelíbí, peníze nejsou a Fox je díky drogám nepoužitelný. Naštěstí přichází bubeník Phil Animal Taylor a brzy na to, šikovně řeznický kytarista Fast Eddie Clarke. I když to hudebně šlape, pořád jsou na hraně rozpadu a permanentního vysilujícího neúspěchu. Poté co si Taylor zlomí nohu je kapela rozhodnuta skončit koncertem v Marquee. Lemmy se rozhodne koncert nahrát jako vzpomínku. Manažér nesežene odpovídající výbavu a místo toho vyběhá kapele dva dny ve studiu. Motörhead nahrají 11 skladeb bez zpěvu. Manažérovi se to nadmíru líbí a sežene jim další frekvence na natočení zpěvu. In extremis vychází debutové album hrdě nazvané Motörhead. S legendárním logem od kultovního kreslíře Joe Petagnoa znázorňujíc Snaggletootha B Motörhead. To B je jako Bastard.
Motorhead: Overkill
V roce 1977 je Londýn v plném punku a kosí zfotrovatělé dinosaury rocku 60. let. Lemmy, osobní přítel Sida Viciouse („Chtěl, abych ho učil na basu, po třech dnech jsem to vzdal.“) a Dee Dee Ramona se necítí nijak ohrožen, ba naopak: „Máme více společného s The Damned než s Judas Priest a máme bliž k Sex Pistols než k Black Sabbath.“ V roce 1978 hrají v Hammersmith Odeon, na místě, které jim vysloužilo onu nelichotivou přezdívku před 3000 nadrženými fanoušky. Seriozní věci mohou začít.
Miluj mě jako plaze
Nové album se nahrává s čerstvě detoxikovaným producentem Jimmy Millerem („zničený a vyhořelý“ prací pro Rolling Stones, Traffic a opiového barona Johnnyho Thunderse), který má jasnou vizi, kterou do detailů vykoná: album je těžké, intenzivní, hlasité a brutální. Overkill je klasika. Vše co dělá Motörhead výjimečnými je zde. Navíc se jedná o zásadní komerční úspěch. Jen pár měsíců po divokém turné a krátkém policejním zadržení ve Finsku z důvodu zdemolovaného hotelového pokoje se nahrává další nářez Bomber. Tentokrát je Jimmy Miller většinu času (opět) silně intoxikovaný a k velké zlosti Lemmyho usíná na mixážním pultu. Stav producenta nejspíše inspiroval protiheroinovou hymnu Dead Man Tell No Tales. Lemmy zpětně komentuje: „Je to dobrá deska i když některé kousky jako Talking Head, Stone Dead Forever jsou dost mizerné. Bomber je přechodné album mezi Overkill a Ace Of Spades. Deska šla rovnou na 11. místo v žebříčku.“ Kapela dál jede svůj zběsilý životní styl. Drogy, groupies, nekonečná turné, vnitrobratrské rvačky a strmý vzestup ke slávě. Pár událostí však naznačuje vážnější stav věcí. Jako když Lemmy po tří denním tahu zkolabuje na podiu před 12 000 fanoušků a Fast Eddie vyhrožuje, že opustí společný bombardér.
Motorhead: The Hammer (On Rock/Pop 1981)
V roce 1980 Přichází opus magnum Motörhead Ace Of Spades. „Nahrávali jsme tu desku snad nejdéle ze všech. První byli jednoduché protože jsme byli rozjetí a nic nás nemohlo zastavit. Měl jsem pocit, že pořád stoupáme. Cítili jsme, že brzy nahrajeme velký hit. Tenkrát mi nedošlo jak temná to byla doba. Byl to konec něčeho více než začátek. Ace Of Spades je poslední deska tohohle line-upu.“ Producentu Vicu Maileovi se nádherně podařilo zachytit živou sílu skupiny na magnetický pásek a vybrousil ostří do podoby epileptické cirkulárky a to s luxusem skvěle napsaných výplachů jako (We Are) The Roadcrew, Love Me Like A Reptile nebo Bite The Bullet. Absolutní úspěch.
Motorhead: Ace of Spades Live!
Masakr na Svatého Valentýna
Obří, majestátní turné končí čtyřmi koncerty ve vyprodaném Hammersmith Odeonu za účelem nahrát živé album. V Belfastu se po koncertě Taylor porval s nějakým místním a doslova si zlomil krk. Jeho převoz na pohotovost je doprovázen střelbou a výbuchy. Turné pro rok 1981 je zrušeno. Kapela se mezi tím paktuje s dívčí kapelou Girlschool, s kterou se seznámili během turné v roce 1979. Lemmy velký milovník a zastánce žen uspořádá natáčení EP The St.Valentine´s Day Massacre, kde působí obě kapely. Singl Please Don´t Touch (pravěký hit Johnnyho Kidda) se dostává na 5. pozici v žebříčku a parádí se na Top Of The Pops.
Motorhead & Girlschool: Please don't touch
Časopis Sound mezi tím vyhodnocuje rok 1980 a Lemmy je v čele všech kategorii. Od zpěváka po sex symbol. Po uzdravení bubeníka Motörhead poprvé vyjíždějí na turné po USA jako support Ozzyho. Mezitím legendární živák No Sleep´Till Hammersmith vychází v rodné Anglii. Jednoho rána v New Yorku někdo volá Lemmymu, aby mu oznámil, že album je číslo 1. Lemmy to bere za žert nějakého vtipálka a dál spí. Zpět v Anglii turné pokračuje s tím rozdílem, že předskakuje Ozzy a hraje se před 40 000 lidmi. Nahrává se nové album, které tentokrát produkuje kytarista Fast Eddie, ale „nebyli jsme ve stavu to udělat.“ Po předešlém megaúspěchu kapela cítí, že těžko svůj rekord překoná. Deska Iron Fist obsahuje velmi kvalitní klasiku jako Don´t Let Them Grind You Down nebo Religion. Album se umísťuje na šesté pozici. Nic katastrofického, ale zároveň nic ohromě vzrušujícího, když už jste jednou byli číslo 1.
Lemmy se rozhodl, že natočí EP se zpěvačkou Wendy O´Williams z Plasmaticks. Tato punková ikona je známá pro své sexuální a politické provokace a své hard corové koncepty spíše než jako výjimečná zpěvačka. Společně se rozhodnou natočit country standart Stand By My Man. Natáčí se v Torontu s Fast Eddiem jako producentem. Přímo ideální příležitost se pořádně pohádat. Eddie už měsíce vyhrožuje svým odchodem a stěžuje si na přílišné Lemmyho pití, ale kolos Motörhead je velmi těžké opustit. Wendy je pro seriozního kytaristu trochu moc, obzvlášt když je třeba pořád opakovat sekvence, protože zpěvačka zpívá falešně. Po krvavém konfliktu s Lemmym Eddie Clark odchází. To je konec klasického obsazení skupiny.
Motorhead: Killed By Death
Kytaristu nahrazuje starý známý Brian Robbo Robbertson z Thin Lizzy. Lemmy popisuje: „Přišel a měl na rudo obarvené vlasy. Uplně mě to opařilo. Ale říkal jsem si, no alespoň bude dobrej. Nakonec se ukázalo, že ani náhodou.“ Robbo je skvělý kytarista, ale ne pro Motörhead. Společně nahrají v roce 1983 velmi kvalitní album Another Perfect Day. Fanouškům se nelíbí, že kapela experimentuje a zkouší nové věci. Zpětně to je melodičtější a sevřenější, bluesovější, inteligentní, kreativní a novátorská deska. Nic méně Robbo je rychle unaven z nekonečného přehrávání hitů skupiny. Ne, že by Lemmyho nějak zvlášť těšilo hrát každý večer Ace Of Spades, ale moc dobře ví, co fanoušci vyžadují a proč přišli na show. Robbo odchází a je nahrazen dvěma kytaristy: Phil Cambell a Mick Wurzel Burston. Phil Taylor se také poroučí a je nahrazen maniakem do joggingu Peterem Gillem ze Saxon.
Lemmy se pomalu vypotřebovává, což je vzhledem k jeho čtyřicítce pochopitelné. Ale stále se drží. Alba No Remorse, Orgasmatron, Rock´n´Roll a živák No Sleep At All profrčeli bez toho, aby vytvořili silnější zemětřesení. Nikdy nejde o vyložené propadáky nebo nezajímavé nahrávky. Motörhead jsou vášniví dříči, kteří se nehodlají jen tak sestřelit. Už nejsou kapela, která hraje nejhlasitěji a nejsou jediní, kdo hrají obdobně. Jejich vliv je masivní. Kapela stále jede. Dobrý rok, špatný rok. Z Lemmyho se díky fanouškům a účinkováni ve filmu a televizi stává kultovní osobnost a celebrita tvrdší muziky. V roce 1987 se navrací Philty Animal, ale brzy se rozplyne.
Motorhead: Eat the Rich (Live 1988)
Věci se mění, když na začátku 90.let kapela podepíše u Sony a vydává 1916. Dle fanoušků jejich nejlepší za posledních deset let. S hity jako Going To Brazil, Angel City a poctě newyorským bratrům R.A.M.O.N.E.S. Lemmy napíše pár písní pro Ozzyho album No More Tears a vydělá si tím víc než za celou svou kariéru. Stěhuje se do L.A. („Není dobré strávit život, kde jste se narodili. Zcela tomu chybí invence.“), ale odmítá se naučit řídit auto se slovy, že by to mohlo uškodit jeho alkoholové konzumaci. Odchází Taylor a je nahrazen Mikkeyem Dee z Dokken. Zvuk je čistší, metalovější, modernější. Další kousek March Or Die přes všechny jeho kvality je komerční propadák a Sony je hází přes palubu. Nevadí, nahrávají excelentní album Bastards, plné hitů a vtipných, korosivních textů. Velké album. Wurzel odchází v roce 1995 a Motörhead dále pokračují v triu. A to až do současnosti. Na živo to je pořád nářez a alba nezklamávají přes Onenight Sensation, Inferno až k poslednímu Motörizer. Lemmy zůstává věrný svému životnímu stylu a maximálnímu rock´n´rollu.
Motorhead: Stay Clean
Jak říká samotný Ian Fraser Kilmister: „Nemusíte žít ve strachu. Nikhoo nemusíte poslouchat. Měli byste se snažit zachovat se čistí. Člověk vymyslel koncept viny a přes náboženství ho vnutil lidstvu. Není žádný důvod se cítit provinile. Nedělejte nic, za co byste se styděli a to je vše. Vaše duše vám patří a vy moc dobře znáte rozdíl mezi dobrem a zlem. Každý ho zná. Kdyby to tak nebylo, tak by se lidé neschovávali v noci, aby udělali něco zlého. Mějte morálku a neumírejte s ostudou. A chovejte se k lidem, tak jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám. To je vše.“
TOM KOMÁREK
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY