Black Sabbath aneb ve špinavé díře I
0 Redakce 11.5.2009Každý má něco rád. Já mám rád Black Sabbath a chci o nich něco napsat. Napsáno o nich bylo mnoho různého, takže si teď vlastně můžu napsat co chci. A napíšu. Tak tedy…
… všechno má nějaký začátek. U Black Sabbath to začalo narozením jejich členů, předpokládám. Frank Anthony Iommi (kytara) se narodil 19.2.1948, John Michael Osbourne řečený „Ozzy“ (předtím třeba Ozzy Zig – hádejte podle čeho, podle čaroděje ze země Oz – zpěv) 3.12.1948, Terrence Michael Butler (baskytara) známý jakožto Geezer 17.7.1949 a William Thomas Ward (bicí) 5.5.1948 na periférii anglického Birminghamu známém jako Aston.
Přežili dětství, udělali pár písniček a stali se závislými, slavnými, bohatými, zničenými, zapomenutými, objevenými, adorovanými, obnovenými, bohatšími, adorovanějšími. Já jsem na scénu vstoupil někde před objevenými. Devadesátá léta byla bohatá na objevy. Na začátku grunge, vrátila se šedesátá léta a sedmdesátá na sebe nedala dlouho čekat. Důvod byl nasnadě. Mnoha hardrockovým otcům dospívali ratolesti a stejně tak se to stalo i otci mému. Někdy kolem mých dvanácti vytáhl kotoučový magnetofon a kotoučové pásky, které mu zbyly. A co na nich nebylo… Deep Purple, Black Sabbath, Uriah Heep. Ještě teď si pamatuju, jako by to bylo včera, jak táta pustil Speed King od Deep Purple a rozezněli se varhany. Aby mě udržel, a jako že to není nuda, sliboval, že se to rozjede. A měl pravdu, rozjelo… Obě pásky jsem pak sjížděl denně a častokrát i táta se mnou. Prostě seděl a poslouchal a já jsem něco dělal. Od Sabatů tam měl tuším Masters of Reality, Sabbath Bloody Sabbath a začátek desky Black Sabbath asi až po N.I.B. Časem jsem zjistil, že existují reedice Sabatů na cédéčkách a začal si je kupovat a u kamarádky přehrávat na kazetu, neb jsme CD přehrávač neměli. Z desek jsem si takhle pořídil jedničku, dvojku, trojku a pětku. Ostatní desky jsem si pořídil až na vysoké, kdy jsem měl k dispozici CD přehrávač a po vystudování jsem si konečně na svůj i vydělal. Ale teď zpátky do historie, tedy do historie starší než je ta moje.
Aston. Ušmudlané, špinavé, znečištěné šedivé městečko. Představte si něco jako Most v kombinaci s Ostravou. Moc zářivé budoucnosti před sebou neměli. Synové dělníků, sami dělníci.
Poměrně brzy začali hrát v různých Birminghamských uskupeních. Ward (údajně hrál i v orchestru) založil s Iommim kapelu Mythology a Ozzy hrál prvně s Geezerem ve skupině Rare Breed. Mythology vznikla podle všeho v Carslile na severu Anglie a byla odvozena ze skupiny The Rest. Banda Warda a Iommiho přehrávala bluesové standardy. Na tu dobu nic výjimečného. Paralelně se vznikem a rozpadem Rare Breed (odehráli jen dva koncerty) se The Rest přeměnila na Mythology a Iommi s Wardem se přesunuli zpět do Birminghamu. Historie se je více méně nepřehledná a zmatená. Jednou se tvrdí, že se budoucí Black Sabbath znali, podruhé, že se seznamovali apod. Nejspíš se skutečně znali, neboť Ozzy, který chtěl zpívat v kapele si dal jeden z inzerátů zhruba v tomto znění: “Ozzy Zig requires gig,“ jak si snad vybavuje Geezer. Tato podivná větička by se dala přeložit jako Ozzy Zig chce hrát! Tony vzpomíná: “ Doufal jsem, že to není TEN Ozzy, kterého jsem znal ze školy, protože jsem o něm věděl, že neumí totálně zpívat.“ Do toho se vkládá Geezer: „Slyším zvonek a bráchu, jak někomu otevírá. Za chvilku za mnou brácha přišel a říká, že dole stojí něco, co tě chce vidět. Byl to Ozzy a vypadal dost děsivě – vyhublý, v ruce násadu od koštěte (nebo to byla rasova tyč, kterou se odchytávají psy?), ušmudlané montérky, krátké vlasy." „Jo to jsem byl já. Nic jsem neměl, ty montérky byly erár, dělal jsem tenkrát poskoka v autodílně,“ vkládá se do toho Ozzy.
Abych to zkrátil. Sabati byli ze stejné čtvrti a různě se potkávali. Zjednodušeně stačilo jen počkat na vhodnou konstelaci. Ta podle všeho nastala a budoucí Sabati hráli společně v The Polka Tulk Trading Company ještě s dvěma dalšími muzikanty (saxofon a slide kytara). Hráli dvanáctitaktové blues. Geezer v tu dobu hrál doprovodnou kytaru. Poté se podle všeho proto-Sabatům zachtělo být jen čtyři a tak se Polka Tulk asi po 10-ti koncertech rozpadla, aby se dala dohromady ve čtyřech s Geezerem na basu. Tu ovšem neměl a tak hrál basovou linku na Telecastra. Pak si prý půjčil baskytaru se třemi strunami a výměnou za kytaru získal i basové kombo. „Jo takhle jsme to dělali. Abychom nikoho nemuseli vyhazovat, tak jsme se rozpadli a pak zas dali dohromady,“ říkají svorně Tony s Geezerem.
Blíže popsaným mechanismem se tedy Polka Tulk transformovala na Earth. Earth stále hráli blues a v tu dobu kapele pomáhal místní bavič Jim Simpson (kapela na jeho počest nahrála i skladbu Song For Jim). Simpson zařídil kapele pár koncertů v místním klubu Henry`s, což byl taneční klub a Earth nudili návštěvníky těžkým blues. Iommi vzpomíná: “Spletli si nás se Simpsonovou partou. Jak jsme se blížili ke vchodu, odrbaní flákači z periferie, všimli jsme si, že všichni ostatní mají obleky a motýlky. Říkali nám: Vy jste kapela, co? A my na to: Jo. Načež někdo prohlásil: Líbí se mi váš nový singl. Tak odpovídám: Jo, díky. Paráda. Žádný singl jsme neměli. Samozřejmě netrvalo dlouho, než jsme přišli na to, která bije. Uvnitř se potvrdilo, že nás najali omylem, a nás pohled na tolik lidí s motýlky přiváděl k zuřivosti. Stručně řečeno, zahráli jsme a málem jsme za to zaplatili životem. Nenáviděli nás. Čekali taneční kapelu a my jsme pořád hráli blues. Ale právě po tomhle koncertě jsme začali skládat vlastní věci.“
Aby si kapelu nikdo nadále nepletl s jinými, přejmenovali se na Black Sabbath. Část kapely podle všeho tvrdí, že je to podle filmu s Borisem Karloffem z roku 1935. Další, že jméno vymyslel Geezer, který byl fascinován spisovatelem Dennisem Wheatleym, hlavně jeho nejznámějším dílem The Devil Rides Out a jiní trvají na tom, že se skupina pojmenovala podle stejnojmenné skladby, kterou údajně složili jako první. Obecně se tvrdí, že to bylo někdy v polovině roku 1969.
Hudební směřování, resp. náplň textů byla ovlivněna horrory. Kapela údajně byla na hororovém filmu v kině a po promítání, nejspíš v hospodě, si řekli, že je divné, že lidi platí za strašidelné filmy. „Proč teda vlastně nehrát strašidelnou hudbu?“ Říká Geezer.
A co image a kříže? Kříže byly dříve než satanská image, od které se konec konců kapela vždy distancovala. „Nebyli jsme žádní magoři praktikující černou magii, to si jenom nějaká paka vymyslela. My jsme nikdy nic takového nedělali,“ tvrdí po letech Ozzy. Kříže kapele ještě v začátcích vysoustružil z hliníku Ozzyho otec. „Říkal nám: Hele kluci, ničím jiným přispět nemůžu, tak tady máte aspoň tohle. No a my jsme pak ty kříže furt nosili.“
Pak se stalo něco podivného. Všem členům kapely se v jednom týdnu zdál stejný sen a když to vyšlo na povrch, měli pocit, že je něco nebo někdo navštívil. Časem pak začali mluvit o pátém členu kapely. To ovšem předbíhám. Teď jsme na počátku. Máme jméno, hudební směřování a kříže.
JACQUES
ČTĚTE CELÝ SERIÁL O BLACK SABBATH
- Black Sabbath aneb ve špinavé díře I
- Black Sabbath aneb ve špinavé díře II
- Black Sabbath aneb ze špinavé díry
- Black Sabbath aneb ze špinavé díry na vrchol
- Black Sabbath na vrcholu
- Black Sabbath aneb z vrcholu na dno