Nil: Ze všeho se pořádně vyřvat
0 jsk 14.8.2013Když posloucháte nové album The Velvet Touch Of Tongue skupiny Nil z České Třebové, můžete si připadat, že jste se propadli na konec devadesátých let, tedy do období, kdy němečtí Guano Apes s charismatickou Sandrou Nasic v čele prožívali nejlepší léta své kariéry a z alb i pódií si podmaňovali evropské rockové posluchače.
Nil jsou stejně agresivní, stejně divocí, stejně zruční a zpěvačka Hanka Kosnovská má v hlase takové charisma, že by si to s Nasic mohla v této disciplíně směle rozdat na nějaké rockové olympiádě. Jinými slovy: Nil je kapela, která je zajímavá, a slyšet ji se mezi rockovými fanoušky sluší a patří.
„Jsem spokojená s tím, co jsme za jedenáct let existence dokázali. S ohledem na to, jakou muziku hrajeme, tedy která může být pro mnohé naživo příliš tvrdá a tedy totálně nepřijatelná, a jak nás ignorují média, jsme na tom dobře. Koncertní léto máme plné, máme za sebou výborný koncert na Masters Of Rock a jsme z naší hudby pořád strašně nadšení,“ říká Kosnovská.
Kapela vznikla v roce 2002. První neoficiální album Demo(n)s z roku 2005 obsahuje skladby ze dvou předešlých demosnímků Radial Thing (2003) a Lost Heaven (2004) plus pět nových studiových kousků a tři koncertní záznamy. Prvních tisíc kusů bylo zabaleno v ručně vyráběných obalech.
Debutové album vydala kapela na vlastní značce 4KRec ve spolupráci s Indies Records v roce 2007 pod názvem The River Spring. Už tehdy byl ohlas odborné i laické veřejnosti vstřícný, a tak není divu, že odjakživa striktně rockovému kvartetu narostla křídla a k přípravě druhé desky Dirty (2010) povolala zkušeného producenta Ecsona Waldese. S ním nachystala i letošní novinku The Velvet Touch Of Tongue.
„Už si nevzpomínám, kdo ho doporučil. Do kapely ale s tím nápadem přišel náš baskytarista, a my se rozhodli, že to zkusíme. Věděli jsme také, že s ním ve studiu dělá Jakub Johánek, a potvrdilo se nám, že i s ním je dobrá spolupráce. Nahráli jsme s Ecsonem Waldesem druhé album, a protože jsme v mezičase nenašli nikoho, s kým bychom chtěli spolupracovat víc a kdo by ho předčil, natočili jsme s ním i aktuální desku. Písničky na ni jsme už měli ověřené na publiku, takže jsme šli do studia s tím, že jsme věděli, jak by na ně lidé mohli reagovat,“ zmiňuje Kosnovská.
O zvuku albových nahrávek má docela jasno, stejně tak zbytek formace. „Chceme na alba přenést co nejdůvěryhodněji to, co se děje u nás ve zkušebně nebo na koncertech. Občas jsem zaslechla nářky nad tím, že naše hudba není na deskách takový nářez jako na pódiu. Chápu to, a jak říkám, rádi bychom to už v budoucnu neslýchali,“ dodává.
Na muzice se podílí celá kapela, texty píše Kosnovská a přiznává, že v nich nenajdeme příliš pozitivní věci. Je prý typ textaře, který se potřebuje z prožívaných příběhů, situací i špatných stavů vypsat a následně na pódiu během koncertu vyřvat. Její texty jsou o tom špatném, co se jí stalo, nebo o mizerných náladách. Je v nich prý ne moc pěkné dětství i problémy ve vztazích, ke kterým se bohužel často vrací.
„Všechny texty se vztahují ke konkrétním událostem nebo věcem. Většinou zažiju něco nepříjemného a napíšu o tom text, třeba i s odstupem,“ říká.
Možná i kvůli tomuto osobnímu postoji nepřijala před několika lety nabídku, aby ve skupině Gaia Mesiah nahradila zpěvačku Marku Rybin, která od ní odešla. Zmiňuje se také o zájmu Davida Kollera a dalších, které ale také odmítla. „Nejlépe se na pódiu cítím, když zpívám naši písničku s vlastními texty,“ uzavírá Kosnovská.
Jak vznikl název Nil?
Vymyslel ho bubeník Michal Končický, který před jedenácti lety hledal jméno pro kapelu v názvech písniček z desek, jež měl doma. Vyhráli The Cardigans, kteří mají na albu Gran Turismo instrumentálku Nil. Končickému se to slovo tak zalíbilo, že navrhl, aby se nová kapela jmenovala stejně. Je to krátké, jednoduché a je to skutečně africká řeka.
Nil jsou:
Hanka Kosnovská – zpěv
Jan Končický – kytara
Kobéz – baskytara
Michal Končický – bicí