Hysterical Naked: Když člověk bude znát jen základy španělštiny, může v ní napsat skvělou báseň
0 jsk 11.4.2013Hysterical Naked je relativně nové jméno na české klubové scéně. Pětice vznikla v Brně před dvěma lety, to když se sešli muzikanti a tvůrci, kteří se předtím často na koncertech a jiných hudebních akcích potkávali. Z prvních společných měsíců absolutního tvůrčího rozletu vzniklo debutové album Inferior Specimen for More. Na trhu se objevilo loni v listopadu a kapela se může pyšnit jeho hudební barevností a inspirační různorodostí.
„Baskytarista Jan Různar, zpěvák Karel Stránský a kytarista Lukáš Olejníček spolu hráli už od svých šestnácti let, spolupracují tedy už skoro deset let. Každý z nás působil v nějaké formaci, ale všichni jsme se na brněnské scéně často setkávali. Když jsme si pak poprvé zahráli spolu, zjistili jsme, že si úžasně rozumíme a velice nás to tak baví. Vzhledem k tomu, o jak vzácný pocit se jedná, jsme se rozhodli spolu zůstat a jít do toho naplno. Věřili jsme své hudbě, věřili jsme si vzájemně. Brzy jsme šli do studia a začali nahrávat první snímky. Ostatní projekty jsme opustili a věnujeme se pouze Hysterical Naked,“ říká kytarista Jiří Maršálek.
Když to do sebe všechno tak náramně zaklaplo, není divu, že cíle kapely byly od první chvíle poměrně vysoké. Nebyly sice konkrétně vyřčené, nicméně všem pěti bylo a stále je jasné, že by jako Hysterical Naked chtěli dokráčet co nejdál. A začít by chtěli na domácí půdě, protože moc dobře vědí, že není radno rodnou hroudu obcházet.
„Bez obětí to nešlo a nejde. Je to časově velice náročné, stejně tak je to náročné finančně. Každý z nás tedy musel vymyslet formu nějakého dalšího příjmu, abychom si mohli dovolit vše, co pro hraní v takhle ambiciózní kapele potřebujeme. Původně to byly spíš brigády, teď už je to pro mnohé z nás práce. Já jsem mimo jiné loni v Brně založil festival Monte Bú a dělám i nějaké produkční práce,“ pokračuje Maršálek.
Texty na albu Inferior Specimen for More jsou v angličtině. Prý je to pro jejich autora Maršálka přirozené. „Od pěti let mě rodiče k angličtině vedli a nějaký čas jsem v Anglii žil. Jazykový problém tedy nemám, vše mi jde přirozeně, ale tohle zcela vůbec nepovažuji za relevantní. Jazyk chápu hlavně jako nástroj. Geniální básník nepotřebuje dokonalou jazykovou vybavenost k dosažení pravdivého a přirozeného díla. Cílem je – v mých očích – se právě oprostit od obstrukcí a kolejí, do nichž jazyk každého autora uvrhá a naučit se jej využívat jen jako sluhu, nikoli se jím nechat vést.”
On sám básně píše také. „Mám jich spoustu, ale zatím jsem je nepublikoval a nepředpokládám, že bych tak někdy udělal. Píšu je v angličtině, přičemž se nestydím za češtinu a v angličtině nepíšu cíleně. Poezie ke mně ale v angličtině přichází.“ vysvětluje.
Pokud jde o texty, většinou z něho prý padají temněji laděné. Anebo jsou pozitivně laděné, ale týkají se témat, která jsou u nás velmi negativně vnímána. Nerad je ale vysvětluje, protože je to prý devalvuje.
Jak již bylo řečeno, Hysterical Naked mají velké plány. Moc konkrétní při jejich odkrývání ale nejsou, spíš opatrní. Maršálek říká: „Nejprve bychom chtěli dosáhnout toho, že pro nás bude naše republika malá. Pak teprve můžeme myslet na expanzi. Teď se hlavně soustředíme na vydání singlu Sad King Billy, ke kterému jsme natočili také videoklip. Chystáme se více koncertovat a rádi bychom udělali i něco originálního. Konkrétní ale být nechci.“
Jak vznikl název kapely?
Je to odkaz na báseň Kvílení od Allena Ginsberga. Hysterical Naked je poslední sousloví prvního verše.
Hysterical Naked jsou:
Karel Stránský (zpěv)
Jiří Maršálek (kytara)
Lukáš Olejníček (kytara)
Jan Různar (baskytara)
Jindřich Kerndl (bicí)
Foto: Tran Minh Hoang