Dick O’Brass: Od legrace k vážné práci českých Keltů
0 Redakce 21.3.2012Pražská skupina Dick O’Brass pokřtí v sobotu 24. března v pražském Paláci Akropolis své nové album Noční hlídka. Baskytarista Jirka Hausser Matoušek je přesvědčen, že akt křtu je pro ni jakýmsi uzavřením jedné důležité kapitoly.
Zmíněné albové dílko je druhé v diskografii kapely. Šestičlenná sestava se na něm z mnoha důvodů dost nadřela a navíc se jí podařilo do značné míry odpoutat od zásadních vlivů keltských folkových písniček a tradicionálů k víceméně vlastní tvorbě. Většina textů na novince je v češtině, závěr kolekce patří bretonštině.
„Sešli jsme se už někdy v roce 2002, to se kapela ještě pracovně jmenovala Yven. Hráli jsme vlastně jen tak pro radost, byla to taková zájmově-umělecká činnost. Zajímala nás keltská tématika, čerpali jsme z tradicionálů.,“ vzpomíná Hausser Matoušek.
S příchodem kytaristy Radima Kadlčáka a později houslisty Josefa Kůstky a harfeníka z Newcastlu Seana Barryho se utvrdil styl, nicméně zásadně se změnil přístup muzikantů k práci. Začaly vznikat první vlastní písničky a hráči o své hudbě hovořili už zcela vážně.
V té době navíc gradovala popularita keltské kultury u nás. Existovala tu řada podobně naladěným skupin, i když spíše akustických. Roztrhl se pytel se školami zabývajícími se keltskými tanci, lidé chodili na akce, na nichž se keltská kultura představovala.
Dick O’Brass pak začali aktivně vystupovat v roce 2003, a to ve složení Tomáš Nedělka, Radim Kadlčák, Jiří Hausser Matoušek, Sean Barry, Josef Kůstka a Aleš Zimolka. Sextet se občas na pódiu rozrostl o hosty, kterými jsou dodnes zpěvák Dan Horyna, Frédéric Jacq z Bretaně či bubeník Jiří Chlumecký. V roce 2011 vystřídal Aleše Zimolku za bicími nástroji Kryštof Hon.
„Tomáš Nedělka nosil na první zkoušky především tradicionály. Příchod Pepy Kůstky zase způsobil, že jsme k hudbě přistupovali profesionálněji. Přirozeně jsme se od té doby snažili o vlastní tvorbu. Na první desce jsme moc neřešili, zda čeština, angličtina nebo bretonština. Zato druhá deska je kromě poslední písničky celá v češtině. Jsou tam například dvě písně vycházející z tradicionálů, které jsme v textech vyloženě přetáhli do našeho jazyka,“ vysvětluje Hausser Matoušek.
V roce 2008 vystoupili Dick O’Brass na koncertě v Českých Budějovicích v roli předskupiny mistra keltské hudby Alana Stivella.
„Stivell je základním kamenem současné keltské hudby. Je to mimořádně charismatická osobnost. Bylo to příjemné setkání, z něhož jsem si odnesl poznání, že Stivell je velmi cílevědomý a pracovitý muzikant,“ vzpomíná Hausser Matoušek.
Dick O’Brass dosud kromě Slovenska v zahraničí nevystupovali, doma si ale vyzkoušeli hraní v různých prostorách. Vědí už dávno, že kluby, kulturní domy i festivaly mají každý své kouzlo, a tak nad žádnou štací nelámou hůl.
„Před časem jsme hráli poprvé bez bubeníka v pražském klubu Vagon. Při druhé písničce se nám ale začala hudba tak trochu rozpadat, jakoby ztrácela energii. Za okamžik se k nám naklonil Pepa a velice sugestivně za použití nevybíravých slov nás rázně probudil. V ten moment nás to nakoplo, nahodili jsme takříkajíc řetěz, a po vystoupení nám lidi říkali, že to byl jeden z nejlepších koncertů Dick O’Brass,“ uzavírá Hausser Matoušek.
Jak vznikl název:
Podle Jiřího Haussera Matouška přinesl kapele název zpěvák Tomáš Nedělka. Nikomu nevysvětloval, co tím myslel. Skupině se nicméně zalíbila jeho zvukomalebnost a přijala ho.
Dick O’Brass jsou:
Tomáš Nedělka – zpěv, dudy, bombarde
Radim Kadlčák – kytara, zpěv
Jiří Hausser Matoušek – baskytara
Josef Kůstka – housle
Sean Barry – keltská harfa
Kryštof Hon – bicí
JAROSLAV ŠPULÁK