These Arms Are Snakes: Post-hardcoroví géniové
0 Redakce 21.10.2008„Čtyři muži s temnými mračny nad hlavou; vždy bez úsměvu, naštvaní a znudění.“ Až trochu jednostranně se popisují členové These Arms Are Snakes. Svou stylizovanou permanentní nespokojenost ale dokážou přetavit ve skvělé úderné písně a tím těší posluchače.
Fanoušci si koupí desky a vydělají rozmrzelým hudebníkům na pivo, nájem a zdravotní pojištění. Aby se muzikanti moc neradovali a neztratili inspiraci, vynadá jim Jello Biafra za příliš vyumělkovaný název nehledě na to, jak pěkně syčí. Čtveřice se pak vydá do studia a natočí desku, která se předchozí podobá jen vzdáleně, ale je přinejmenším stejně dobrá. Tail Swallower And Dove (u Suicide Squeeze) vyšel před několika dny a spolehlivě na pár týdnů přehluší vše ostatní.
Většinou se začíná narozením, ale TAAS na to šli z druhé strany. V roce 2006 na sebe upozornili albem Easter (u vydavatelství Jade Tree), které se podobá soundtracku k putování noční pouští. Obejde se bez veselí a lahodných melodií, zato ale překypuje zboosterovanou basou, bodavou kytarou a složitou rytmikou. Kvůli takové desce byste klidně na ostatní kapely zapomněli (přinejmenším na týden) a upsali se jenom seattleským tvrďákům. Než to ale uděláte, prověříte si trochu jejich minulost. Oxeneer Or The Lion Sleeps When It’s Antelope Go Home (2004) odhaluje potenciál TAAS jen v několika skladbách, najdete ho především v The Shit Sisters, Angela’s Secret nebo Darlings of New Midnight. Ostatní písně obsahují jen stopové množství geniality. Podobně nedotáhnuté se vám pak bude zdát i o rok starší EP This Is Meant To Hurt You.
These Arms Are Snakes: Horse Girl
Pátráte dál. Kluci přece nejsou tak mladí, aby začínali s hraním až v TAAS. Nejbohatší zkušenosti má basák Brian Cook, který do roku 2003 hrál v hardcorových Botch. Nedoceněná skupina doteď vydává b-strany u Hydrahead Records, vrcholu dosáhla už v roce 1999 na desce We Are The Romans plné složitě pojmenovaných písniček. Na rafinované názvy navazují intelektuálně vytříbené texty, které však řvoucímu zpěvákovi budete rozumět jen těžko. Frontman Steve Snere krátce působil v široké sestavě Kill Sadie, která vychovala muzikanty pro mnoho dnes slavných kapel. Kytarista Ryan Frederiksen je nejméně poskvrněný předchozími hudebními dobrodružstvími. Nejpozději přibyl do skupiny bubeník Chris Common, až díky němu se mohla projevit pravá tvář TAAS. Kromě rytmiky se totiž stará o nahrávání a produkci (např. Minus The Bear). Jeho vliv se mohl poprvé projevit až na desce Easter.
Seattleská čtveřice už nemusela ve studiu spěchat, aby vůbec měla na zaplacení. Čas je netlačil a mohli každou skladbu domyslet až do dokonalosti. Označení sloka a refrén na Easter nestačí, museli byste přidat další a další části. I přes všechnu tu spletitost a složitost ale působí písně přehledně jako poutavý příběh, který nezadržitelně ubíhá dopředu a jen občas něco zopakuje. V každém takovém hudebním vyprávění najdete jednu opravdu chytlavou a geniální pasáž, která vás donutí nepřeskakovat a poslouchat album vcelku od první až do poslední noty. A hned začátek je intenzivní, Mescaline Eyes a singl Horse Girl to rozjíždí v pořádném tempu a nahlas. Nasazení polevuje až ve dvou závěrečných pinkfloydovských písních, které vás připraví na post-apokalyptickou tečku Crazy Woman, Dirty Train, ve které Snere zpívá: „Taky jsem byl milován / Jednou / Jednou!“ A za tohle album by si to rozhodně zasloužil.
These Arms Are Snakes: Subtle Body
Novinka Tail Swallower And Dove přitvrdila a odhodila složitost, konvertovala k minimalismu. V jednoduchosti nacházejí TAAS sílu, album je nekompromisnější a brutálnější než ty předchozí. Nedopřeje vám žádný oddech a tím se víc přibližuje živým vystoupení. Na koncertech pomalejší kusy od naštvaných post-hardcorářů ze Severozápadu taky neuslyšíte. Aktuální deska se chová jako tank, který trhá asfalt ze silnice a zabraňuje dalším vozidlům projet. „Dejte nám víc! Už je totiž po všem a jen tak se to nevrátí,“ uslyšíte v programovém prohlášení nazvaném Red Line Season. A hned si chcete zakřičet s nimi. Na živo si tohle přání můžete splnit na koncertě 26. října na Sedmičce, kde jim budou předskakovat kamarádi Russian Circles.
HONZA ŠVELCH