Zemřel soulový prorok Isaac Hayes
0 Redakce 12.8.2008Isaac Hayes, skladatel, aranžér, herec nebo hlas skrývající se za postavou „šéfa“ z animovaného seriálu South Park, byl jednou ze stěžejních tváří soulu 70. let. Od neděle o něm můžeme mluvit už jen v minulém čase. Zemřel ve svém domě v americkém Memphisu. Bylo mu 65 let.
Jeho basbarytón, orchestrální aranže a skladby čítající až dvacet minut jsou legendární. Extravagantní styl oblékání v čele s řetězy a kapucou přes hlavu převzali zástupci hip hopu a sám Black Moses (přezdívku si vysloužil podle své stejnojmenné desky) začal používat rap ještě dřív, než se osamostatnil jako žánr. Hudební svět mu hodně dluží a jeho smrt je velkou ztrátou.
Začátky
Narodil se roku 1942 v Covingtonu v Tennessee nedaleko Memphisu a spolu se sestrou je vychovávali prarodiče. Vedle školy a příležitostných prací, kdy třeba sbíral bavlnu, se dostalo i na hudbu. Od pěti let sice zpíval v kostele, pak musel přestat kvůli pubertálnímu přeskakování hlasu. Po téhle krátké epizodě se ale jeho hloubka mohla stát pověstnou. „Když jsem zase začal zpívat, jako by se můj hlas přestěhoval do suterénu,“ řekl k tomu později Isaac Hayes.
Úspěch na školní talentové soutěži ho definitivně utvrdil v jeho budoucím směřování. Sám se naučil hrát na saxofón a na klavír a zpíval v gospelové skupině. Roku 1963 začal jeho dlouhý a v kariéře nejplodnější vztah s vydavatelstvím Stax z Memphisu. Jako doprovodný hudebník hrál třeba pro Otise Reddiga a spolu s producentem Davidem Porterem založili plodné skladatelské duo Soul Children. Vyprodukovali spolu na 200 písní, které udávaly zvuk celému labelu.
Průlom
Na Stax vychází jeho debutové album Presenting Isaac Hayes v roce 1967. Většina skladeb se pohybuje kolem osmi minut, ale odzbrojující směs soulu, jazzu a blues je vrchovatě naplňuje. Celá deska byla nahraná na jeden zátah po celonoční party domovského vydavatelství. To vše na několik let dopředu předznamenalo jeho tvorbu, která byla založená na jamování a přepisování starých jazzových a soulových standardů.
4. Dubna 1968 byl v Memphisu zastřelen Martin Luther King Junior. Isaac Hayes, který se tehdy účastnil pochodu za lidská práva, se měl se zavražděným reformátorem v ten den setkat. „Otřáslo to se mnou na celý rok,“ říká k tomu. „Cítil jsem hořkost a vztek. Co mám dělat, říkal jsem si. Nic na tom už nezměním, tak se aspoň zkusím stát dost úspěšným a mocným na to, aby byl můj hlas slyšet a něco změnil. Tak jsem se vrátil k práci a začal zase psát.“
Ať už zní tahle slova jakkoli idealizovaně, na průlomové desce Hot Buttered Soul (1969) se mu tohle předsevzetí vrchovatě naplnilo. Isaac Heyes definitivně rezignoval na popové hity určené do rádií a místo toho naservíroval čtyři epické skladby čítající až osmnáct minut. Přestože nebyly zrovna nejlépe stravitelné, dostaly se na první příčky v Billboardu. Smyčcové aranže a jeho hluboký hlas definovaly zvuk, který měl ovlivnit populární hudbu mnoha dalších let. Ve srovnání s ním zněl Motown najednou vyumělkovaně.
Soundtrack známější než film
V podobném duchu se linou i jeho další desky z raných sedmdesátých let, jako …To Be Continued nebo The Isaac Hayes Movement. Vrchol jeho kariéry ale souvisí s tehdy populárními filmy z žánru blaxploitation (detektivky obsazované pouze afroameričany). Jedním z prvních a nejznámějších se stal Shaft (1971), ve kterém měl Isaac Hayes hrát, nakonec ale složil pouze hudbu. Titulní skladba Theme From Shaft se stala okamžitým hitem a Hayes si za soundtrack odnesl Oscara. Film to možná nebyl špatný, v tomhle případě ho ale hudba dokonale zastínila.
Po neshodách s vydavatelstvím Stax založil svůj vlastní label HBS (Hot Buttered Soul), kde se v druhé polovině sedmdesátých nechává čím dál víc ovlivňovat discem. Alba jako Chocolate Chip nebo Disco Connection ale ukázala, že je to slepá ulička. Obchodní problémy ho donutily vyhlásit bankrot a změnit majitele musel také hýčkaný Cadillac Eldorado z pravého zlata. Vydal ještě několik dalších nepříliš významných desek a od roku 1981 si dopřál pětiletý odpočinek od hudební mašinerie.
Film, scientologie a charita
Místo toho začal stále více koketovat s filmem, tentokrát však hlavně jako herec. Jednou z jeho nejznámějších rolí je postava vévody v Carpenterově Útěku z New Yorku (1981). Epizodní role si vystřihl také v klasických osmdesátkových seriálech jako A-Team, Hunter nebo Miami Vice.
S mladou generací se mu podařilo znovu navázat kontakt prostřednictvím seriálu South Park. Postava zpívajícího kuchaře, který se měl původně objevit jen v jedné epizodě, mu znovu získala obrovskou popularitu. Kdo by neznal šéfův song Chocolate Salty Balls, která se objevila spolu s dalšími na desce Chef Aid: The South Park Album. Méně veselý už byl Hayesův odchod ze seriálu. Poté, co se tvůrci Stone a Parker opřeli v epizodě Trapped In A Closet do scientologické církve, postava šéfa definitivně zmizela. Isaac Hayes do kontroverzní sekty vstoupil v roce 95. Faktem ale je, že v roce 2006 také utrpěl mrtvici a pravý důvod pro odchod ze seriálu nikdy neuvedl.
Vedle šoubyznysu se Isaac Hayes věnoval také charitě. Jeho nadace IHF (Isaac Hayes Foundation) usiluje o vzdělávání a posilování gramotnosti ve světě. Krátce před smrtí dokončil záběry pro film Soul Men, ve kterém si zahrál vedle Samuela L. Jacksona.
MARTIN VEJVODA (foto: web umělce)