Na co všeuměl Kurt Gebauer sáhne, to hoří
0 Jan Šída 1.10.2013Pražská Perlová ulice bývá většinou ztotožňována s prodejným sexem. Galerie Artinbox, která se v této lokalitě nachází, využila výše uvedeného stereotypu a svou nedávnou výstavu nazvala poněkud provokativně Kultura v Perlovce. A lepšího tvůrce než všeuměla Kurta Gebauera by pro takovou expozici organizátoři opravdu obtížně hledali. Výstava sice skončila už 20. září, pojďme si ji ale připomenout.
Gebauer v sobě snoubí onen renesanční multitalent Leonarda s bláznivým pábitelstvím vesnických lidových umělců, kteří malují naivistické obrázky na sololitové desky. Ale nemylte se, jeho vidění světa není tuctově klišovité. Když dělá sochy, fotografie, grafiky nebo oleje, dokáže v nich skloubit politiku, erotiku a vlastenectví s takovou samozřejmou originalitou, že i otrlému znalci umění padne brada.
Geniální ruce a horoucí srdce, to je Kurt Gebauer. Všechno, na co sáhne, je jakoby prodchnuto zvláštním plamenem vnitřní invence, neotřelé originality, ale také nadsázky a specifického humoru. Když vidí návštěvník na stěně viset skulpturu nahé dámy, napadne ho okamžitě, jak vzrušující muselo být odlévání modelu z originálního těla. A když se nahoře na stěně rozsvítí busta krásky s bujnými ňadry vystrčenými k horizontu, leckdo bude mít příštích několik dní neklidné spaní. Ano, umění musí jitřit vášně a to v tomto případě platí stoprocentně.
Gebauer vidí erotickou symboliku všude, i ve státních symbolech. Obrazová série nazvaná Metamorfózy je toho krásným příkladem. Státní vlajka evokuje ženský klín, sevřený vilnými stehny. Překvapivé jsou i umělcovy černobílé fotografické akty. Protahující se žena na pohovce je v poloze, kdy jakoby překvapená příchozím, chce odvrácením hlavy skrýt svůj stud. A přitom odhalit vlastní tělesnost. Kousek vedle trůní skulptura vymodelovaného srdce, které svou rudou ohnivostí zažehává vnitřní plamen věčného ohně fantazie.
Kurt Gebauer nás svým dílem zve do své vlastní říše. Do říše, kde trpaslík, žralok, nahá odaliska i andělská peruť provázejí návštěvníka světem vlastních zasutých tužeb i představ. Pokud si někdo v pamětní knize povzdechl, že je škoda, když se v galerii mezi všemi těmito do duše promlouvajícími totemy nedá bydlet, musíme to chápat jako hold.
Hold umělci, který ze své nekonečné imaginace vymodeloval zahradu rajských potěšení.
Foto: Jan Šída