The Stooges budou s Jamesem Williamsonem, jen co Iggy dojazzuje s Houellebecqem…
0 Redakce 31.5.2009I přes nečekanou a smutnou smrt zakladatele legendárních Stooges, geniálního kytaristy, riffmaistera Rona Ashetona to vypadá, že možná přeci jenom není konec.
Dle australského tisku Iggy Pop vážně zvažuje navázat kontakt s neméně legendárním kytaristou, temným fantomem Stooges, černou sílou nihilistických, klinicky chladných a do slabin řezajících riffů Jamesem Williamsonem, s kterým napsal donedávna poslední studiové album, definitivní Raw Power z roku 1973. Iggy mezitím vydal uvolněnější, jazzovější album Preliminaires. Vypadá to na apokalyptické ticho před bouří.
Vzhledem k tomu, že vztahy mezi Popem a Jamesem Williamsonem (ironicky přezdívaného „straight“ a „skull“) byli vždy napjaté (připomeňme například katastrofickou produkci Williamsona na Popově albu Soldier z 80. let), jde opravdu o velké překvapení. Williamson opustil svět hudby a velmi úspěšně se věnoval kariéře v počítačovém průmyslu v Silicon Valley a dle Popa : „Nikdy nic geniálního po albu Raw Power neudělal, má peněž jak šlupěk z počítačů a hraje na kytaru pro svoje děti, což je taky dobrý.“ Pop, ale neváhá chválit jeho „avantgardní, temně černou“ hru na kytaru.
I když se Williamson stále považuje za právoplatného člena Stooges a cítí se deklaracemi Popa lehce uražen, v poslední době odmítá přisouzenou roli temné síly, která rozvrátila Stooges a přivedla je do heroinového pekla a na samou hranici šílenství a smrti. Během rozhovorů působí až nečekaně skromně a vyrovnaně. Když je zmiňován jeho ohromný přínos pro rockovou hudbu a jeho nezaměnitelný vliv na celé generace punkových, hard rockových a metalových kytaristů jen podotýká: „V žádném případě se nepovažuji za génia. Génius změní hudbu vícekrát než jednou.“ V případě reunionu můžeme očekávat ostřejší, rockovější, méně improvizovanou, méně free jazzovou verzi Stooges, tak jak jí předvedli na Raw Power a drsném živáku Metalic KO. Samotný Pop celou věc uzavřel těmito slovy: „Měl jsem jednání s Jamesem v Los Angeles minulý týden. Bylo to poprvé co jsme se viděli za posledních 30 let. Bavili jsme se, že bychom něco spolu udělali. Raw Power bude náš repertoár.“ Jinak se údajně stále počítá s bubeníkem Scottem „Rock Action“ Ashetonem a Mikem Wattem na base.
Ale nepředbíhejme, je tu nové album Iggyho Preliminaires z části inspirované dílem kontroverzního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Konkrétně jeho knihou Možnost ostrova. Iggy se vyznal, že tato kniha, jejímž jedním z témat je útěk od světa a od sebe samotného, ho okamžitě okouzlila. Houellebecq, který sám nahrál rockově/electro album, které obhajoval na divokém turné je také blažený: „Iggyho jsem objevil v patnácti. Když jsem poprvé slyšel 1969 od Stooges měl jsem pocit, že se konečně někdo cítí jako já. Byl to pro mě estetický šok. Doteď Iggyho hudbu pořád používám. Pustím si jeho hudbu, hýbu se, cítím se živý. Měl na mě velký vliv. Iggy se nebál stavět do pozice, aby ho lidé nenáviděli. To mě naučilo, že je někdy dobré tu být, aby vás lidé nenáviděli. V současnosti nějak moc nepíšu. Proto jsem rád, že deska s Iggym existuje. Je to jako dárek k vánocům. Jsem šťastný, že deska existuje.“
Samotné album se nese v uvolněném duchu s neworleanským jazzem, bossa novou, bluesovým feelingem a městským folkem. Od parodií/poctě Louis Armstrongovi a Jelly Roll Mortonovi. Je tu francouzsky zpívaný standart Les feuilles mortes, který měli ve svém repertoáru Yves Montand nebo Edith Piaf. Nebo bossa od kmotra žánru Antônia Carlose Jobima. Vedle vlastních kompozic ve stylu swamp rocku. Takový vysněný bar kabaret, kde se vše ztrácí v modrém kouři gitanek. „Měl jsem plné zuby idiotů s řvoucíma kytarama.“ Vše ale v duchu Iggyho, který poslední dobou vždy balancoval mezi divokým experimentem a konvenčnější formou. Jazzem nasáklé písně jsou navíc Popův sen už od začátku 90. let. Klasická schizofrenie „Krále psů“, kterého přátelé a kolegové nazývají Jim. Rock´n´rollové neporazitelné, z řetězu utržené rock´n´rollové zvíře jdoucí do všech extrémů. A na druhé straně pak přemýšlivý, hyper inteligentní, retrospektivní, vzdělaný a šarmantní James Ostenberg. Nakonec se vše doplňuje znovu klinicky magnetický uragán Raw Power po Preliminaires. Klid, aby se zasloužila bouře. Po bouři klid.
TOM KOMÁREK