Švandovo divadlo uvede Dům bez Boha
0 Richard Winter 7.11.2014Druhá premiéra sezóny o jednom nesnadném návratu domů se ve Švandově divadle ne náhodou chystá v listopadovém čase Dušiček. Dům bez Boha, rodinné drama o setkání s duchy minulosti, je pozoruhodným příběhem o hledání pevných bodů – v sobě, ve své rodině, ve vzpomínkách i ve víře v to, co nás přesahuje. Nová inscenace režiséra Petra Štindla se poprvé představí divákům 8. listopadu 2014 ve Velkém sále smíchovské scény.
“Dům bez Boha je silným příběhem o hledání pevných bodů v životě. Ať již mají podobu víry, rodiny, smysluplné práce nebo hezkých vzpomínek,” říká dramaturgyně Martina Kinská a dodává: “Je také hrou o nutnosti vyrovnat se se svojí minulostí, aby člověk mohl jít dál. Nejen premiéra, ale i celý příběh hry se odehrává v době Halloweenu a Dušiček – tedy v období, kdy údajně mají živé bytosti nejblíže k mrtvým a naopak.”
V rodinném dramatu s mnoha komediálními scénami, v němž nechybí ani velmi křehké, až snové okamžiky,se jako Marek představí talentovaný Tomáš Červinek. Nový člen hereckého souboru se tak u Švandů uvede hned v hlavní roli první velké premiéry nové sezóny. Student teologie Marek se vrací do rodné vsi, poté, co se rozhodl těsně před vysvěcením opustit kněžský seminář. Doma se setkává s matkou, dvěma bratry a také s nedořešenými stíny společné minulosti. Otec je sice už dva roky po smrti, a přece až nyní musí rodina nalézt nový řád a uspořádání, má-li vůbec vydržet pohromadě. Marka čeká dramatická noc, v níž rozpoznává světlé i temné okamžiky vlastní duše…
Autor scénáře Dodo Gombár se při psaní volně inspiroval hned dvěma reálnými osudy ze svého okolí. “Můj kamarád z pubertální kapely se před mnoha lety z ničeho nic rozhodl, že se stane knězem. Bez zázemí a předešlé osobní zkušenosti… A naopak můj bratranec z bohosloveckých studií odešel, oženil se a žije standardní rodinný život. V mém podvědomí rezonoval ten velký životní zvrat mladého muže, to obrovské tajemství, které čistá a pravdivá víra, nebo ještě lépe – odhodlání následovat její záblesk – do života přináší. Ta jiskra, která v jednom momentě prostě v člověku blikne a už není síly, která by ho z té cesty vrátila zpátky,” prozradil Gombár, jehož text se dostal do finále Dramatické soutěže Cen Alfréda Radoka 2008 za nejlepší původní dramatický počin. Pod původním slovenským názvem Bez boha dom pak vyšel o rok později i knižně v nakladatelství Větrné mlýny.
Kvalitního Gombárova textu se ujal zkušený režisér Petr Štindl, kterému se hra zalíbila už dříve, když ji četl poprvé. I proto v okamžiku, kdy divadlo z provozních důvodů hledalo titul za původně plánovaný titul Klešice, přišel režisér návrhem nazkoušet právě Dům bez Boha. Divadlo jej navíc mělo v širším dramaturgickém výběru na některou z budoucích sezón. “Jsem si jist, že témata jako rodina, víra, hledání svého místa ve světě, hříchy minulosti a přísliby budoucnosti se v určité podobě dotýkají každého nějakým osobním, konkrétním a jedinečným způsobem,“ říká Petr Štindl.
„A pokud jde o Boha, který se vyskytuje už v názvu hry, podoby víry mohou být různé. Žijeme sice v místě, které je údajně jedno z nejméně religiózních v Evropě, ale přitom víru v nadpřirozeno má prý přes 80 % Čechů… Takže je to ´celý nějaký divný´, jak říká jedna z postav hry,” dodává režisér.