PopStory pokračuje
0 jsk 6.10.2020Historie, zákony, paradoxy i nečekané souvislosti československé populární hudby podruhé. Jak se dívá na cenzuru textů sedmdesátých a osmdesátých let zpěvák Miroslav Žbirka? Jak komentuje publicista Jiří Černý snahu československých muzikantů prorazit v zahraničí? A který z hudebních filmů a muzikálů se posluchačům vryl paměti nejvíce? Na otázky odpoví nové díly cyklu PopStory. První díl se na ČT art objeví již v neděli 11. října.
Pokračování divácky úspěšné série z roku 2016 nabídne celkem šest dílů. Historii a zákulisí české a dříve československé populární hudby od padesátých let dvacátého století do první dekády století současného komentují osobnosti jako Jiří Suchý, Ladislav Štaidl, Josef Laufer, Jožo Ráž, zpěvačky Helena Vondráčková, Marta Kubišová nebo Marie Rottrová, skladatelé František Janeček a Karel Vágner nebo hudební publicisté Josef Vlček s Jiřím Černým.
„Scénář vznikal a vyvíjel se postupně. Zpočátku jsme se s Jakubem Skalickým a Radkem Diestlerem shodli na kostře. Následně jsme umělcům svobodně kladli otázky, jen s ohledem na zamýšlené okruhy. Díky tomu jsme mohli čerpat i ze starších rozhovorů, neboť řada zpovídaných již nežije,“ říká scenárista Aleš Opekar. Mezi zmiňované patří třeba Karel Gott, Antonín Matzner, Karel Štědrý nebo Eva Pilarová.
V nových dílech cyklu nahlížejí lidé z branže na hudbu například jako na obchodní artikl, ideologický nástroj, ale i jako na nositele módních trendů či grafického designu.
Režisér a scenárista Jakub Skalický o svém dokumentu říká: „S dotazovanými se bavíme svobodně, bez loktů, ale i bez servítků. O penězích, vazbách, vzdoru i přizpůsobení. Zpovídaní se chovají různě. Někteří prochází sebereflexí, jiní mlží, další vytěsňují. Měl jsem rodinu, to víte, U mě nebylo co cenzurovat, Hrdina jsem nebyl, chtěl jsem prostě dělat muziku. Odpovědi povědomého druhu, které známe z domácího prostředí, od obyčejných lidí. Všech těch, kteří žili normální životy v nenormální době. Pop evidentně nebyl výjimkou. I tady se dělaly kompromisy, dobrá či špatná rozhodnutí.“
Cyklus přináší kromě řady autentických výpovědí autorů a interpretů i množství raritních fotografií a ukázek z archivů. Některé věci, natočené na filmový pás, se díky nadšení televizních zaměstnanců podařilo zrekonstruovat do vysílatelné podoby. Například hudební čísla vkládaná do vojenského magazínu Azimut nikdo nevysílal skoro padesát let.