ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 22244 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Petr Popelka & Josef Špaček se SOČRem

0 jsk 30.10.2024

Stravinského Pták Ohnivák, Dvořákova Polednice a také Druhý houslový koncert Bohuslava Martinů s vynikajícím sólistou Josefem Špačkem zazní na koncertu v Obecním domě. Symfonický orchestr Českého rozhlasu tam vystoupí v pondělí 4. listopadu od 19.30 hodin pod taktovkou šéfdirigenta Petra Popelky.

Následně s tímto programem odcestuje i do německého Hamburku, kde zahraje ve vyprodaném Velkém sále Labské filharmonie s kapacitou 2100 míst.

La Bagarre (Vřava) je novátorská skladba z roku 1926, hudba nabitá moderní atmosférou elánu a pohybu velkých mas lidí. Po orchestrálním „fotbalovém“ rondu Half-Time je La Bagarre dalším logickým plodem skladatelova života v Paříži. V prostředí, kde se ve spojení s moderními uměleckými tendencemi uplatnila inspirace technikou a sportem, hledal možnost překonat dosavadní omezení a konečně se kompozičně vydat vlastním antiromantickým směrem. Podařilo se mu to!

Druhý ze dvou houslových koncertů Bohuslava Martinů vznikl v roce 1943 v exilu v USA. Tady začal psát skladatel hudbu epickou, plastickou, citově zbarvenou, přehlednou. U zrodu koncertu stál slavný houslista Mischa Elman, v jehož podání mělo dílo premiéru poslední den roku 1943. Dirigoval Sergej Kusevický, šéf Bostonského symfonického orchestru.

V roce 1896, po návratu z Ameriky zkomponoval Dvořák čtyři symfonické básně na náměty z Erbenovy sbírky Kytice. Jejich podstatným rysem je drobnokresba. Neveřejná premiéra Polednice se uskutečnila v červnu 1896 v podání orchestru konzervatoře v Praze, veřejná pak 21. listopadu 1896 v Londýně, kde dílo hrál Queen’s Hall Orchestra pod taktovkou dirigenta Henry J. Wooda.

Pták Ohnivák je barvitou baletní pohádkou napsanou pro Sergeje Ďagileva a jeho Ruský balet. Barvitý příběh vypráví o zakletých pannách, čaroději Kaščejovi a o kralevici Ivanovi, který zlého černokněžníka s pomocí kouzelného zlatého ptáka přemůže. Hudba je místy malebná, na druhou stranu dovede znít až orgiasticky a v závěru se dobírá neotřele slavnostního výrazu. Při premiéře roku 1910 se dílo setkalo s velkým ohlasem.

Pro úplnost dodejme, že severoněmecké publikum se místo Stravinského může těšit na suitu Pohádka od Josefa Suka, jinak program zůstává zachován, a přináší tak reprezentativní opusy české hudby.