Muse: Show alternativního popu pro stadiony a velké haly
0 Petr Hašek 23.11.2012To, co předvedli v pražské O2 areně britští Muse, se opravdu jenom tak nevidí a neslyší. Svoji hudbu, která je něčím mezi Queen a U2 v alternativním balení, doprovodili na svém prvním koncertu v Praze show, která se nedá označit jinak než jako opulentní.
Patřím mezi posluchače, které trochu zklamalo vystoupení Muse na festivalu Rock for People v Hradci Králové, ale svým pražským vystoupením se v mých očích (i uších) plně “rehabilitovali”.
Kluci z Muse jsou frajeři už proto, že na svém současném turné nevsázejí na hitovou jistotu, ale v programu mají vedle ověřených pecek jako Supermassive Black Hole nebo Starlight téměř polovinu nových věcí. Tomu říkám jít se svou kůží, v tomto případě se skvělým albem The 2nd Law, na trh.
Žádné zbabělé zařazení nového singlu a hurá ke starým jistotám! Takže pěkně na začátek The 2nd Law: Unsustainable a Supremacy. Teprve potom starší kousky Hysteria a Interlude z desky Absolution z roku 2003. A pak znovu do žhavé současnosti – nová taneční pecka Panic Station je opravdu skvostný koncertní kousek, což ocenilo o křepčící publikum v zaplněné hale.
Na tomhle vystoupení by se bavil snad i hluchý, protože světelná show doprovázející muziku byla opravdu velkolepá. Chvílemi jsem měl při sledování obrácené pyramidy s množstvím promítacích ploch pocit, že sleduju Spielbergův film Blízká setkání třetího druhu předělaný jako muzikál. Do varu návštěvníky, mezi kterými bylo mnoho cizinců, dostala i píseň Madness podpořená modrými a šarlatovými lasery a gradující skvělou ostrou kytarou Matthewa Bellamyho, který navíc zvedal přítomné ze sedadel svým falzetem. Efektní bylo také Follow Me, při kterém se pyramida zabarvila tisíci barevnými vlákny ve stylu obalu posledního alba Muse.
Jsem rád, že jsem se s albem The 2nd Law dobře seznámil už před koncertem, protože kdybych nevěděl, že fungují i bez světel, pochyboval bych o tom. Naštěstí však vím, že novinka Muse je moc prima, i když s tím nesouhlasí všichni příznivci jejich starších nahrávek.
Technicky i hudebně prakticky bezchybná show pro mě osobně vyvrcholila písni Undisclosed Desires, během které se Bellamy vydal pozdravit s fanoušky v prvních řadách. Jaký rozdíl od chladného odstupu kapely od fanoušků na Rock for People! V závěru koncertu nechyběla předělávka slavné Harmoniky z filmu Tenkrát na západě a posluchači nebyli ošizení ani o Survival jako připomínku letošních olympijských her v Londýně. Nádhera! Kandidát na letošní koncert roku je jasný…
22. 11. 2012 O2 arena, Praha
RICHARD WINTER