Kniha Gestapo. Mýtus a realita Hitlerovy tajné policie osvětluje skrytou historii Třetí říše
0 Richard Winter 28.11.2016Geheime Staatspolizei neboli Tajná státní policie představovala klíčový prvek v nacistickém systému teroru. Kniha britského historika Franka McDonougha Gestapo. Mýtus a realita Hitlerovy tajné policie zkoumá vliv gestapa na německé občany, kteří žili pod Hitlerovou vládou, a vypráví živé a znepokojivé příběhy těch, již byli gestapem zatčeni. Zabývá se také původem a metodami důstojníků gestapa a přináší některé velmi překvapivé nové informace. Dílo, významně přispívající k pochopení teroru v nacistické společnosti, vydává Vyšehrad.
„Můj vlastní osobní zájem o roli gestapa nastartovala má podrobná biografie Sophie Schollové, jedenadvacetileté univerzitní studentky z Mnichova, kterou zatklo gestapo 18. února 1943 za distribuci protinacistických letáků,“ vysvětluje Frank McDonough vznik své knihy, „Byla vyslýchána a o čtyři dny později popravena po spěšně zorganizovaném vykonstruovaném soudním procesu, jemuž předsedal Roland Freisler, známý jako ´Hitlerův věšící soudce´.
Sophii vyslýchal klidný a profesionální příslušník gestapa Robert Mohr, který se choval jako obyčejný detektiv, a ne jako brutální, ideologií se řídící nacista. Kniha ukázala, jak je důležité zkoumat vyšetřování gestapa velmi podrobně. Nastolila též dvě významné otázky, které si zaslouží další zkoumání. Za prvé, byla všechna vyšetřování gestapa vedena s výkonností demonstrovanou v případě Sophie Schollové? Za druhé, chovali se důstojníci gestapa vždy tak soucitně jako Robert Mohr?“
McDonough se rozhodl prozkoumat celou řadu podrobných složek s případy gestapa vztahujícími se k lidem, které gestapo v německé společnosti pronásledovalo v letech 1933 –1945: „Největší množství dochovaných složekv Německu se nachází v düsseldorfském archivu, jenž jich obsahuje 73 tisíc. Tato kniha jde ještě za hranice analýzy města Düsseldorf, aby zahrnula mnohem širší výřez případů gestapa z celé oblasti Severního Porýní-Vestfálska, v níž za nacistické éry žily čtyři miliony lidí. Byl mi poskytnut volný přístup ke všem dochovaným složkám. Zdroje z düsseldorfského archivu jsou doplněny oficiálními dokumenty, soudními spisy, výpověďmi očitých svědků, řadou vzpomínek a vyprávění.“
Obecně rozšířený mýtus, posílený televizními dokumenty, romány i filmy, byl, že šlo o mohutnou organizaci s agenty všude. „Ve skutečnosti bylo Gestapo velmi malá, podfinancovaná a přetížená organizace, s méně než 15 000 aktivními pracovníky, zabývajícími se veškerými politickými zločiny 66 milionů Němců. Pracovníci gestapa, to nebyli brutální, ideologicky oddaní nacisté, nýbrž kariérní detektivové, kteří nastoupili k policii mnoho let předtím, než přišel Hitler k moci. Většina vyšetřování začínala tipy od veřejnosti,“ píše McDonough.
Své dílo začíná podrobným sledováním, jak gestapo vzniklo, pokračuje původem a metodami jeho důstojníků a klíčovými oběťmi nacistického teroru, především církevními disidenty, komunisty, sociálními outsidery a Židy. V jeho knize lze nalézt fascinující osudy svědků Jehovových statečně odmítajících se vzdát své víry, kněží a pastorů, již se nenechali umlčet, komunistů odmítajících přistoupit na kompromisy, továrních dělníků píšících nápisy na zdi, mladých lidí vytvářejících disidentské skupiny…
McDonough rovněž poukazuje na rozsah, v jakém gestapu pomáhala veřejnost, kriminální policie (kripo) a správa sociálního zabezpečení A připojuje pozoruhodný příběh německého „árijce“ a jeho židovské snoubenky, kteří pro lásku riskovali všechno. V podrobné závěrečné kapitole osvětluje osud důstojníků gestapa při následných poválečných soudních procesech.