Ke čtyřicátinám Arakainu vychází v reedici i jeho druhé album
0 jsk 7.6.2022Debutové album Thrash The Trash (1990) tuzemské metalové kapely Arakain vyšlo na sklonku loňského roku v reedici na LP, CD a digitálně s bonusy. Jak ale nejen hudební kritici často poukazují, skutečným prubířským kamenem a potvrzením debutem naznačeného potenciálu bývá až album druhé.
O nesporných kvalitách albové dvojky Arakainu Schizofrenie (1991) se toho hodně napsalo už v době jejího prvního vydání, ale náležitě ocenit si zaslouží i v roce čtyřicátého výročí kapely, kdy tento vpravdě nadčasový opus znovu vychází na LP, CD a digitálně v novém remasteru.
„Kapela prošla několika zásadními procesy. Odchod bubeníka Roberta Vondrovice a kytaristy Daniela Kroba do Kreysonu nás více semknul a s návratem těžko nahraditelného sólisty Miroslava Macha i nástupem mladého bubenického talentu Štěpána Smetáčka jsme cítili sílu a invenci nového potenciálu. Také jsme byli ovlivněni nástupem náročnějšího metalu, za všechny můžu jmenovat slavný kytarový projekt Cacophony, a chtěli jsme do skladeb dostat ještě více instrumentace, bez ohledu na komerčnost. Sestava silných autorů i silných interpretů k tomu dávala všechny podmínky. Zkrátka chtěli jsme to všem nandat. A myslím, že tady interpretačně takové album v našem žánru nikdo nezopakoval,“ přibližuje okolnosti vzniku Schizofrenie i tehdejší ambice a umělecké směřování Arakainu kytarista Jiří Urban.
Ač úspěch debutu Thrash The Trash nasadil laťku vysoko, Arakain se při tvorbě Schizofrenie nenechal velkými očekáváními svazovat. Naopak. „Pokud si dobře vzpomínám, byla kapela v tak dobrém a autorsky silném rozpoložení, že nás nesvazovalo vůbec nic, skladby byly většinou pilované na zkouškách, takže instrumentačně nás nemělo co zbrzdit nebo rozhodit,“ říká k tomu Jiří Urban. Tehdejší zpěvák Arakainu Aleš Brichta dodává: „Tvořili jsme hlavně pro radost a vlastní dobrý pocit, očekávání druhých jsme neřešili.“
(foto: Kateřina Helmichová)