K literární kariéře mi pomohl Kundera
0 Redakce 28.3.2013Scénáře Vladimíra Körnera zfilmoval i slavný režisér František Vláčil. Snímky jako Údolí včel či Adelheid patří k tomu nejlepšímu z české kinematografie. Na letošním Festivalu spisovatelů Praha se představí nejen jako scénárista, ale především jako tvůrce historických próz.
Narodil se 12. října 1939, ale těsně předtím udeřil kulový blesk do chalupy, kde jeho maminka pobývala u babičky, a celé stavení shořelo. Hasiči prý už tehdy říkali, že se nemůže narodit normální dítě. Pak malého Vladimíra upustila jedna ze sester v porodnici na hlavičku, protože nějak moc křičel. „A to je zárodek spisovatele,“ komentoval svůj příchod na svět Vladimír Körner.
Smrt svého otce, která nastala jen několik dní před válkou, si šest let neuvědomoval, a tak snad ani není příliš divu, že když později umřel prezident Beneš, dostal dvojku z mravů, protože tehdy moc netruchlil.
Ve svých románech a novelách zpracovává téma druhé světové války a jejího působení na lidskou psychiku. V některých svých dílech se však dostává až do období raného středověku. Například v Údolí včel, které zfilmoval podle Körnerova námětu legendární filmový scenárista a režisér František Vláčil. Film byl natočen roku 1967 a je jedním z těch, které odborníci považují za vrcholná díla české kinematografie. Údolí včel Körner nejdříve připravil pro filmové zpracování, teprve pak napsal román, který byl vydán roku 1975.
Ať už zpracoval za svůj život jakkoli silná témata, jako například v Krvi zmizelého nebo Adelheid, sám říká, že na tématu tolik nezáleží. Samo téma podle něj není zárukou ničeho, to styl je obrazem autorovy duše.
„Dneska se to většinou nedá číst, protože styl nemá nikdo. Přitom témata jsou ohromná. To je problém celé současné české literatury,“ říká Körner, který si ze současných autorů nejvíce váží Milana Kundery. Ostatně Kundera kdysi bez jeho vědomí odnesl do nakladatelství Körnerovu první knihu – Slepé rameno. Podle něj je to náš první skutečný Evropan, protože kdekoli ve světě, když vejdete do knihkupectví, všude najdete aspoň jednu polici Kundery.
Sám ale nic nepíše a jen vyhrabává staré scénáře: „Jakmile mi natočí film, tak jdu se scénářem k první popelnici a vyhazuju ho. Až mi doma zbude jen pár posledních neotištěných povídek, tak budu spokojený. Ty scénáře kupodivu nijak zvlášť nestárnou. Látky, které nebylo možné natočit za normalizace, se realizovaly po deseti dvaceti letech, ale čas jim nijak neublížil. To je výhoda historických příběhů, nepodléhají módě a nepřestávají být aktuální. Na druhou stranu mé filmy v době premiéry nemají žádný velký ohlas, čas však pracuje v jejich prospěch.“
Vladimír Körner vystoupí ve středu 17. dubna 2013 v 16 hodin v Městské knihovně Praha, kde v 17:30 začne promítání Körnova filmu Zánik samoty Berhof.
Autor: Kateřina Alexandra Vyternová
Foto: achiv Festivalu spisovatelů Praha