Aktuální sezóna kinopřenosů z Metropolitní opery v New Yorku pokračuje představením, které si v kritikách zasloužilo označení za to nejroztomilejší, co se v Metropolitní hrálo za poslední čtvrtstoletí. Řeč je o Figarově svatbě v inscenaci režiséra Richarda Eyrea, tentokrát pod vedením debutující dirigentky Joany Mallwitz. Klasický kus ve svěžím a přístupném uchopení zamíří na plátna v sobotu 26. dubna.
Divadelní hra významného francouzského dramatika Pierra-Augustina Carona de Beaumarchais Figarova svatba, druhá ze tří, v nichž se objevila postava chytrého sluhy Figara, způsobila ve své době poprask. Francouzský král Ludvík XVI. v ní totiž pochopil satirický osten mířící na aristokracii a hru bez velkých okolků zakázal.
Na svou premiéru si tak hra musela počkat devět let. Pak ale měla velký úspěch. Wolfgang Amadeus Mozart se jí chytil velmi záhy a premiéra se konala 1. května 1786 ve Vídni. Tehdy už Figarově svatbě tleskala i ona kritizovaná aristokracie a kritika o Mozartovi mluvila jako o tvůrci nové formy hudebního dramatu. Ne nadarmo patří k naprostým jistotám repertoáru operních domů na celém světě a některé melodie patří k tomu nejznámějšímu, co v hudbě kdy vzniklo.
jsk
