Drsný film Pirko ukáže život na ulici bez příkras
0 Richard Winter 27.10.2016Česko-Slovenské syrové drama Pirko o sexuálním zneužívání mladých lidí a tvrdém životě na ulici natočila režisérská i životní dvojice Petr a Lucie Klein Svobodovi. Pirko je příběhem mladé dívky, která se ocitne na úplném a brutálním životním dně. Film zároveň ukazuje i pražské podsvětí, odvrácenou stranu velkoměsta se vší krutostí, ironií a černým humorem, který k němu patří. Do českých kin vstoupí Pirko 19. ledna.
Při uvedení na Slovensku zaznamenalo Pirko řadu pozitivních recenzí a velký divácký ohlas. „Pokud vezmeme v potaz těžké téma filmu, jeho drsný a autorský styl a to, že se jedná o debut, je aktuálních zhruba dvacet tisíc diváků na Slovensku malý zázrak,“ říká Ondřej Kulhánek, šéf distribuce společnosti Bontonfilm, která Pirko uvedla do kin na Slovensku a plánuje ho uvést i v Česku.
Hlavní postavu ztvárnila mladá slovenská herečka Dominika Zeleníková, v dalších rolích se objeví i Martin Finger nebo Boleslav Polívka. Dramaturgem filmu, který napsala Lucia Klein Svoboda, je Marek Epstein, jako kameraman film nasnímal Asen Šopov.
Film Pirko vychází ze skutečných osudů zneužívaných děvčat a z osudů dětí, které opouštějí dětské domovy nepřipravené na „život tam venku“. Svůj první celovečerní film chtěla tvůrčí dvojice natočit bez příkras stejně jako bez falešného soucitu. Tvůrci chtěli vzdát hold americké kinematografii sedmdesátých let a natočili ho proto na sférická skla ve formátu cinemascope.
„Děti, které vychází z dětských domovů, se často chovají asociálně nebo se stávají obětí zneužívání. Chtějí žít správně, ale nevědí jak. Nevědí, jak žít „tam venku“, jak si najít práci, jak si uvařit, nemají kam jít,“ přibližují společenský přesah svého filmu Lucia a Petr.
Autentické a nekompromisní zpracování Pirka má poukázat na opravdové příběhy, které se odehrávají přímo vedle nás každý den a o nichž se přesto příliš nemluví.
Film Pirko oslovil a velmi zasáhl pracovníky neziskové organizace ROZKOŠ bez RIZIKA (R-R), která se dlouhodobě věnuje problému násilí na dívkách a ženách, které vstupují nebo už pracují v sexbyznysu. „Podle našeho nedávného výzkumu bylo násilí vystaveno devět z deseti žen poskytujících placené sexuální služby,“ říká generální ředitelka R-R Hana Malinová a dodává: „Ženy se nejčastěji setkávají s násilím ze strany zákazníků, ale i majitelů a personálu erotických klubů, svých kolegyň, partnerů či dokonce policie. Situaci by zlepšila legalizace sexuální práce a stanovení zón tolerance, tedy míst, kde by bylo nabízení sexuálních služeb nejen povoleno, ale byly by k tomu vytvořeny vhodné bezpečnostní podmínky. Zóny tolerance existují například v Německu nebo Holandsku, u nás k jejich založení zatím nikdo nenašel odvahu.“