Detektivku ze středověké Prahy přivádí na na dvůr Karla IV. a do ulic staré Prahy
0 Richard Winter 5.12.2016Středem zájmu prozaika Františka Kalendy je historie ve spojení s detektivním příběhem, což mu v minulosti vyneslo nominaci na Cenu Jiřího Ortena. Tentokrát v knize Vraždy ve znamení hvězdy zavádí na dvůr Karla IV. a do ulic staré Prahy krátce po morové ráně, kde řádí vrah s nožem a obviněno je židovské ghetto. Vrah za sebou nechává těla zohavená znamením Davidovy hvězdy a židům hrozí pogrom.
Postarší doktor Siegfried z Wölfelsdorfu, který tají pohnutou minulost, doufá, že své dny dožije v poklidu ve službách Anny Falcké na dvoře Karla IV. Rád by se nořil do učených spisů, bitvy sváděl leda s vínem a dobovými šarlatány, jimiž se na to na Pražském hradě hemží, a rovněž by chtěl přivést k rozumu nezdárnou neteř, jež vlastně neteří není. Jenže hned třikrát chyba lávky! Neblahá minulost se brzy ozve a žádá dodržet dávné závazky k mocným. Ve městě začal v listopadu roku 1349 kdosi vraždit a do těl mrtvých vyrývá symbol Davidovy hvězdy, což v pověrami opředeném středověku hrozí pogromem.
Nejprve zlobu pachatele pocítí kněz Štěpán a poté dva nádeníci ze stavby Svatovítské katedrály, avšak tím není s podřezanými hrdly konec. S přispěním podezřelého anglického žoldnéře Gabriela z Yorku, jemuž by občas taky rád zatnul tipec, se Siegfried pouští do šetření případu, které se v duchu nelítostné doby vede nevybíravě, zato nenápadně, aby potoky krve a sběhy lidu nenarušily majestát šťastného údobí vlády nejoblíbenějšího českého panovníka. Vraždí opravdu někdo z ghetta kvůli víře nebo nitky vedou až k elitám země? Anebo je na vině úpadek společnosti? O deziluzi totiž Praha krátce po morové ráně nemá navzdory tvrzením učebnic nouzi.
František Kalenda absolvoval obor kulturní antropologie na FHS UK, kde nyní působí jako doktorand. Jazykové znalosti a zahraniční stáže ho podněcují ke komentářům dění v Latinské Americe pro internetový Deník Referendum. Žije střídavě v Roztokách u Prahy a v zahraničí. Slibný mladý prozaik se profiluje jako autor knih zasazených zpravidla do vrcholného středověku a kladoucích důraz na každodennost a mentalitu onoho údajně „temného středověku“. Debutoval románem Despota (2011) o intrikaření v Byzantské říši 14. století. Za historickou detektivku Ordál (Vyšehrad 2012) z časů tatarských nájezdů do východní Evropy byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Prózou Pes, kocour a sirotek (Vyšehrad/ Meander 2016), která s humorem sleduje putování nesourodé trojice až na kraj středověkého křesťanského světa, se poprvé představil i dětským čtenářům.