Nezlob se, ale… Extravagance pomalu poráží hudbu
0 Redakce 21.2.2010V posledních letech se zejména v pop music objevuje zajímavý fenomén. Extravagance, výstřednosti, výstřelky, exhibicionismus a jinakost v chování či vizáži „umělců“ stojí nad hudební kvalitou. Aktuálně to potvrdila Lady Gaga na letošních předáváních prestižních cen Grammy a Brit Awards.
Newyorčanka je hvězdou posledních dvou let. Přišla náhle, jméno si vypůjčila z písničky skupiny Queen Radio GaGa a možná se britskou legendou i inspirovala. Hudebně rozhodně ne, vizuálně zřejmě. Nelze jí upřít slušné písně z alba The Fame (2008), kousky, které se staly hitovkami (Paparazzi, Poker Face, Just Dance), ani schopnost obklopit se týmem, který zařídí, aby album bylo dobře nahrané, vyprodukované a koneckonců i úspěšné.
Nikdo jí ale jen tak nedá charismatický hlas, zvláště když není na čem stavět. Stejně jako Madonna nebo Britney Spears je i Lady Gaga průměrná zpěvačka. Ku cti jí budiž přičteno, že si je toho vědoma. Jistě i proto přišla na Grammy oblečená tak, že všechny srazila do kolen a posunula na vedlejší kolej fakt, že jí to jako zpěvuli až tak nejde. Dokázala na sebe strhnout pozornost v oblasti, která se dnes v populární hudbě dostává nad skutečný kumšt – ve vizuální složce. V anketě, kterou uspořádal magazín Rolling Stone před předáváním cen Grammy, ji většina kolegů – hvězd z branže favorizovala. Dostala nakonec dvě ceny, zdolaly ji Beyoncé i Taylor Swift. Hlubokou rýhu do historie ale nesporně učinila.
Při Brit Awards byla ještě chytřejší a den před uskutečněním ceremoniálu v Londýně vytáhla téma. Nakukala bulvárnímu listu The Sun, že vzhledem k úmrtí svého oblíbeného módního návrháře Alexandera McQueena („Queen“ je pro ni zřejmě klíčové slovo…) zřejmě vystoupí na ceremoniálu v černém. Dostala se do centra mediální pozornosti a vlak se rozjel. Druhý den se do Earls Court dostavila oblečená natolik extrovertně, že když se na pódiu otočila k lidu zády a látka jen zlehka olizovala její na pohled hebký zadeček, přivedlo to jistě do vzrušujících rozpaků i nejstarší muže v hale.
Madonna to ví také, věděla to už dávno, a taková Pink k věci přistupuje podobně, i když ze všech v článku dosud jmenovaných zpěvaček je na tom nejlépe.
Zpěvačky – ženy dominovaly jak Grammy, tak Brit Awards. Akademici si jich všimly, vědí o nich. Že na hudební scéně běhají desítky hlasově výraznějších talentů, je nabíledni. Zdá se ale, že některé svým extravagantním přístupem k sebeprezentaci přesvědčily pěknou řádku vážených hlasujících, že jsou budoucností popu.
Takhle to ale v dávno minulých letech nebylo. Až do osmdesátých let bylo třeba především dokonale zpívat.
JAROSLAV ŠPULÁK