ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 21116 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Nezlob se, ale… ClickMusic je nejspíš marný pokus

0 Redakce 21.6.2011

Respektovaný producent a zvukař Michal Pekárek, který v hudební branži pracoval například na deskách Michala Horáčka a s  dalšími osobnostmi, nedělal poslední půlrok nic jiného než ClickMusic. Pojmenoval tak nový hudební server, který by měl být českou obdobou slavné internetové prodejny iTunes. Na ClickMusic bude možné od prvního září letošního roku kupovat muziku ve formátu mp3. Jedno album bude možné pořídit v relaci od 80 do 199 Kč, což je cena příznivá, nicméně pořád nadoblačně vysoká.

Pekárkův nesporně dobrý  nápad totiž naráží na několik zásadních překážek. Před pár týdny zkrachoval server i-legalne.cz kvůli tomu, že neprodával. Čeští příznivci totiž hudbu ve většině případů stahují, ale nekupují. Nečiní tak alespoň ti, kteří by měli být v této oblasti rozhodující kupní silou, tedy mladí lidé.

Naučili se muziku stahovat zdarma, a protože na internetu dříve nebo později seženete v podstatě cokoliv, nebí třeba hádat třikrát, aby bylo zřejmé, že se muzika i nadále prostě kupovat nebude. Jakmile se fanoušci jednou naučili za ni neplatit, k opaku je přiměje jenom zákon, který bude pirátům pod hrozbou exemplárního trestu zapovídat umístění muziky na internetu za účelem dalšího stahování zdarma. Ten ale v dohlednu není, navíc internet je médium, který umí ledacos obejít.

Pekárek argumentuje tím, že si budou muset umělci uvědomit, jestli chtějí hudbu prodávat nebo dávat. Oni ji chtějí prodávat, je jen málo výjimek. Zároveň ale mají malý vliv na to, jak se jejich tvorba po internetu šíří. V tom mají prsty hajzlíci, kumpáni, kámoši, internetoví hračičkové i ti, kteří nemají k nahrávce či kapele pražádný vztah.

Při diskuzi o serveru ClickMusic padla zajímavá poznámka. Zatímco zahraniční uživatelé internetu při vyhledávání stránek zadávají do vyhledávače slova jako „hudba“, „rodina“, „dovolená“ a podobně, čeští uživatelé podle statistik zadávají nejčastěji slovo „zdarma“. Představa, že se to do roka a do dne změní, je naivní.

Teď narovinu: osobně  se nejhůře srovnávám s tím, že končí cédéčka a v budoucnu to bude zboží čím dál tím vzácnější. Pekárkovu aktivitu podporuji, protože je za ní snaha přinést muzikantům peníze, které oni do vzniku svých nahrávek vrážejí. Objektivně jsem ale pesimista ke každému kroku, který se snaží muziku zpoplatnit. Ne že by to nebylo správné. Posluchač ji ale ke svému životu nutně nepotřebuje, a tak na placení za ni přistoupí až v okamžiku, kdy mu to sociální a morální zvyklosti a normy dovolí. A v tom je právě háček.

JAROSLAV ŠPULÁK