The Australian Pink Floyd Show: Útok na uši i oči
0 Redakce 3.2.2011Revivalová kapela The Australian Pink Floyd Show při své druhém letošním vystoupení v České republice (první se odehrálo den předtím v Ostravě) neměla na úvod koncertu v pražské Tesla Areně zrovna optimální pozici na to dokázat, že je pravděpodobně nejlepším plagiátem slavných Floydů. Jejich program Greatest Hits World Tour 2011 přilákal jen pár tisícovek lidí a trochu chladnou atmosféru v hale neproteplilo ani očekávání, k čemu že budou dobré vyfasované 3D polarizační brýle.
Na artrockovou hudbu zejména 70. let a 80. let v očekávání slibovaných zvukových a světelných efektů přišly tři generace posluchačů, pro které byly vzhledem k jejich malému počtu připraveny na ploše židle. Přítomní poměrně vlažným potleskem přivítali rozmáchlou kompozici Shine On You Crazy Diamond věnovanou bývalému lídrovi Sydu Barrettovi, který musel Pink Floyd opustit kvůli svým psychickým problémů, ale s přibývajícími minutami si je světelná a zvuková show získala na svoji stranu.
Australští hudebníci doplnění třemi sboristkami z alba Wish You Were Here z roku 1975 na úvod nabídli i druhou skladbu, Welcome To the Machine, při které jsem si naplno uvědomil perfektní kvadrofonní zvuk hrnoucí se ze všech koutů haly. Za podpory světelných efektů a laserových kouzel na pozadí kruhové projekční ploše s krátkými filmy v první části programu zazněly také skladby Arnold Layne, vůbec první singl Pink Floyd z března 1967, nebo Coming Back to Life, vzpomínka na rok 1994 a album The Division Bell.
Vynikající pecka Learning to Fly z alba A Momentary Lapse Of Reason (1987) podpořená záběry z historie letectví od prvních dvojplošníků z období "báječných mužů na létajících strojích" až po současné raketoplány a nadzvukové letouny, mě definitivně přesvědčila, že hudební klokani s odkazem Pink Floyd nakládají s patřičnou úctou. Příznivý dojem z první poloviny představení mě tak trochu pokazila jen příliš natahovaná píseň Dogs z desky Animals z roku 1977, jejíž zvukové efekty skutečně vyvolávaly pocit, že za zády publika štěkají psi.
Efektní představení po přestávce gradovalo skladbami z alba The Dark Side of the Moon z roku 1973, díky kterému se poprvé dostali Pink Floyd na první místa v americké hitparádě. Posluchači si připomněli zásadní skladby artrockové scény, jakými jsou Breathe, On the Run, Time, The Great Gig in the Sky nebo Money. V duchu jsem si připomněl pár zajímavých čísel spojených s touto zásadní deskou života mnohých příznivců art rocku v Česku, jako například to, že jedno z nejprodávanějších alb na světě (neuvěřitelných více než 45 milionů nosičů) zůstalo v americkém žebříčku Billboard Top 200 nebývalých 741 týdnů (z toho 591 týdnů v řadě, od roku 1976 do 1988), což je světový rekord.
V této části večera také nastal čas na nasazení polarizačních brýlí vytvářejících iluzi trojrozměrného obrazu, kdy různé předměty z projekční plochy "létaly" nad hlavami publika. No, cítil jsem se spíše jako v 3D kině na Avataru a ne na rockovém koncertě, ale pokroku technologií člověk nezabrání.
Vedle skladby What Do You Want from Me, další vzpomínky na The Division Bell, potěšila dobře zahraná píseň Wish You Were Here s nenápadným vtípkem v úvodu, kdy při známém ladění rádia zazněl úryvek hitu Down Under od australské kapely Men At Work.
Pochopitelně, že nemohly scházet ukázky z nejznámějšího projektu Pink Floyd The Wall (1979), které připomněly hity jako Another Brick In The Wall, Comfortably Numb či přídavek Run Like Hell. Tohle jsme ale včetně originální projekce viděli a slyšeli na stejném místě před dvěma lety na pražském koncertu světového turné, kterým The Australian Pink Floyd Show připomněli 30. výročí vydání slavného alba.
Vlastně se ani moc nedivím, že své australské epigony podporuje i kytarista originálních Pink Floyd David Gilmour. "Tato nová show je doposud nejnákladnější show, jakou jsme kdy dělali. Nikdy jsme nebyli silnější," podotkl k programu Greatest Hits World Tour 2011 zpěvák a kytarista Steve Mack.
Asi má pravdu, ale my, kteří jsme viděli skutečné Pink Floyd (byť bez Rogera Waterse, ale zato s klávesistou Richardem Wrightem, který v roce 2009 podlehl ve věku 65 let boji s rakovinou) na památném koncertu v září 1994 na pražském Strahově, víme své.
RICHARD WINTER
1. 2. 2011 – Praha, Tesla Aréna