Smích na Smíchově
0 Redakce 4.11.2008Hanspaulská kapela, která v hudebním světě experimentovala se vším od elektroniky až po punk, tentokrát vystoupila v tom nejroztomilejším rozpoložení, v jakém jsem ji kdy viděl. Tři křehké virtuosní hudebnice z Koreje dali hravým Tatabojs rozměr dokonale … roztomilý!
Obýváková scéna se smetanovou fontánou v pozadí umocňovala velmi intimní prostředí divadla. Kapela začala potichu a publikum nedutalo, bylo to jako vyprávění pohádky skupině napjatých dětí s očima navrch hlavy. Velmi brzy ale začali děti poznávat známé hity v akustických úpravách a bouřlivě je odměňovat potleskem. Na mnoha místech také smíchem, protože hudební nápady Marka Doubravy, hlavního aranžéra nových verzí, pozvedli „tatáčské“ legrácky do dalších rovin. Diváky bavil také Mardoša, pokoušející se neumělou angličtinou překládat pro anglicky mluvící trio.
Do divadla se podařilo přenést atmosféru akustické desky a řada skladeb zafungovala naprosto srovnatelně s klasickým podáním v klubovém prostoru. Někdy jsem dokonce váhal, zda nejsou akustické verze ještě zábavnější a bližší poetice Tatabojs. Skovka, zahraná jen triem a doprovázená Mardošou na buben a Vladimírem na valchu, ve mě vyvolala nezadržitelný smích, Attention Aux Hommes! neztratila nic z hitového tanečního potenciálu, veliký úspěch měla píseň Lasičky s nádhernými sóly pro klasické trio, Pěšáci opět rozburáceli diváky, když trio předvedlo pěvecké sólo na text „neny maly rakn´roli“. Skvělým nápadem byla i „komorní vsuvka“ uprostřed komorního koncertu, kdy Tatabojs zahráli sami v sedě co možná nejblíže okraji podia píseň Elišce a i v originále akustickou Informační.
Skvěle připravený večírek ukázal, že i ve vybroušených vtípcích tradičně vtipné kapely se skrývá ještě nezměrná hloubka dalších a dalších možností. Ve Švandově divadle se z nich podařilo vytěžit nečekaně pestrou a zábavnou paletu zážitků.
JAKUB ANDĚL
1.11.2008 – Praha, Švandovo divadlo