Primal Scream: Acidové slunce zářilo v Praze
0 Redakce 9.8.2011Pokud to někomu pořád nedochází, tak první srpnovou neděli měli návštěvníci Kulturního centra Vltavská v Praze opravdu vyjímečnou možnost slyšet písně z jednoho ze zásadních a nejlepších alb 90. let. A Screamadelica glasgowské kapely Primal Scream stála to za to! Narvaný sál plný pamětníků i zvědavé mládeže si od úvodní pecky Movin' on Up koncert užíval a pod pódiem s acidovým sluníčkem zdobícím obal slavného alba to žilo od začátku do konce.
Akce, kterou jsem zpočátku považoval za retro setkání kamarádů z počátku 90. let se nakonec ukázala být jedním z nejlepších koncertů tohoto roku. Kapela v čele s vyzáblým zpěvákem Bobbym Gillespiem oblečeným do šílené lesklé košile uzemnila přítomné hned první peckou Movin' on Up, v níž se vstřícný vztah kapely k drogám. A pokračovala v podobném duchu funky Slip inside this house. Šílený Gillespie do toho předváděl cosi mezi tancem a epileptickým záchvatem, přesto vždy ustál tanec na bedně nad hlavami nadšených diváků v prvních řadách. Když si pak v další skladbě, rozverném kousku Don't Fight It, Feel It, stoupl vedle mohutné černošské doprovodné vokalistky, bylo to opravdu veselé.
Znáte kapelu, která by si sebevražedně troufla zařadit vedle sebe na rozjetém koncertu dvě neveselé pomalé písně? Primal Scream do toho šli stejně jako na albu Screamadelica a hned vedle sebe zařadili I'm Coming Down a Damaged. A výsledek stál za to!
A jedeme dál. Skupina ve svých nahrávkách míchá rock, acid house, dance i techno, na balady navázala zasněným (chcete-li zhuleným) Higher Than The Sun. Když se na projekční ploše objevily záběry motorkářů a ozval se slavný proslov Petera Fondy z motorkářského filmu Divocí andělé "Just what is it that you want to do? We wanna be free…", bylo jasné, že následuje úspěšný singl Loaded.
Už tak rozjásané publikum a zpocené publikum před sebou ještě mělo vrchol večera – parádní desetiminutovku s Come Together podpořenou fascinující op-artovou projekcí. Vyvolané náladě všeobjímající lásky a víry v lidské bratrství nešlo prostě odolat, takže i já jsem si přátelsky plácnul s vedle stojícím roztancovaným Britem a jeho přítelkyní.
Měla to být tečka, ale bylo jasné, že roztančené a rozezpívané publikum nebude brát zřetel na to, že Gillespie už sotva plete nohama a vytleskalo si přídavky. První z nich, jedna z nejznámějších písní Primal Scream s názvem Country Girl, mě jen utvrdila v dojmu, že tyhle "psychedelické Stouny" bychom měli zvát častěji.
Kulturní centrum Vltavská – 7. srpna
Richard Winter