Michael Bolton nadchnul pražskou Lucernu
0 Redakce 17.11.2008Dvojnásobný držitel ceny Grammy už dávno není ten dlouhovlasý blonďák, který písněmi jako When A Man Loves A Woman boural hitparády. Jeho styl, který se od hardrockových začátků postupně přesunul k soulu a rockovým baladám, také není něčím, čeho by se tuzemskému publiku nedostávalo.
Pozvat poprvé do České republiky zpěváka, jehož nejúspěšnější album Soul Provider vyšlo téměř před dvaceti lety, vyžadovalo od pořadatelů notnou dávku odvahy. Přestože lístky do pražské Lucerny zpočátku nešly příliš na odbyt, neskončilo to nakonec průšvihem. Návštěvnickým ani uměleckým.
Velký sál pražské Lucerny se všemi místy k sezení se nakonec zaplnil, takže zhruba osm stovek diváků sledovalo, jak jeviště téměř nestačilo Boltonově vynikající doprovodné skupině. Na pódium se totiž nahrnul desetičlenný ansámbl s dvěma bubeníky a čtyřmi vokalistkami, který hned od prvních minut v čele s Boltonem začal sázet jeden starý hit za druhým. Zpěvák označovaný některými kritiky za nejlepšího "bílého soulmana", který se při To Love Somebody z repertoáru skupiny Bee Gees doprovodil na kytaru, od prvních minut svým charakteristickým mírně nakřáplým hlasem bavil diváky. Většina z nich se zjevně nenudila, sobotní večer jim otrávil jenom ten, kdo má v Lucerně na starosti občerstvení. Patrně z obavy z malé návštěvy zůstaly téměř všechny stánky zavřené a po chodbách stále více zadýchaného sálu bloudili nešťastní žízniví návštěvníci v marné snaze dát nemalý peníz za místní předražené pití. Při příjemných písních jako When A Man Loves A Woman či How Can We Be Lovers v podání šestinásobného držitele amerických Music Awards by malé osvěžení rozhodně přišlo k chuti.
Boltonův pražský koncert se neskládal jen ze starých hitů. Pětapadesátiletý zpěvák, jemuž dnes málokdo věří, že působil ve stejné rockové kapele Blackjack s budoucím kytaristou skupiny Kiss Brucem Kullickem, vděčné Lucerně nabídl také ukázky ze svého projektu Bolton Swings Sinatra, ve kterém předělal nejznámější Sinatrovy hity. Na koncertě se obešel bez speciálního swingového orchestru, protože se v rukách sboristek objevily dechové nástroje a z doprovodného popového orchestru se během chvilky stal dobře znějící big band. V jeho podání za potlesku posluchačů zazněl i Sinatrův standard New York, New York.
Pro mnohé diváky se stala vrcholem Boltonova koncertu vzpomínka na Luciana Pavarottiho v podobě árie Nessun Dorma potlesk nebral konce, a to měli diváci ještě před sebou mimo jiné známou melodii Said I Loved You…But I Lied a přídavek How Am I Supposed To Live Without You, pouze za doprovodu klavíru a části zpívajících fanoušků, jejichž velká část strávila koncert Boltonova vystoupení vestoje.
Michael Bolton, který si za svou kariéru získal pověst "nejromantičtějšího hlasu Ameriky", přijel bohužel do Prahy příliš pozdě na to, aby se dočkal přízně mnohatisícových davů. Při stoupání do schodů stařičké Lucerny po konci jeho koncertu ale patrně nejen mě nepadlo, že můžeme být vděční alespoň za tuhle pozdní návštěvu.
RICHARD WINTER (foto: Live Nation)